Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pod prášky a opilá se málem utopila v akvaparku. Na začátku brečí všichni, říká o léčbě závislosti

„Na akutním příjmu mi říkali, že pokud tam nenastoupím, během pár dní umřu.“ Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Na akutním příjmu mi říkali, že pokud tam nenastoupím, během pár dní umřu.“ Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„Postupně se mi stávalo, že jsem ani po deseti prášcích neusnula. Byla jsem tak vyčerpaná, že jsem tu nechtěla být,“ vzpomíná zpěvačka I am Rosie. Léky kombinovala s alkoholem, takže se málem utopila v akvaparku. Život jí tehdy zachránila její čtrnáctiletá sestra. Po incidentu nastoupila v Bohnicích léčbu závislosti. Tam také napsala svůj poslední song Demons. Nyní se v rámci projektu Takhle to nebude napořád snaží pomoci dalším závislým a jejich příbuzným.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jaké byly první střízlivé Vánoce?
  • Jak s ní zamávalo předčasné ukončení léčby?
  • Proč se chce do Bohnic vrátit?
  • Jak se učí spát bez prášků?
  • Co byla Tajemná komnata v Bohnicích?
  • Proč skládala novou píseň na záchodě?
  • Jaké má další plány?

Máte za sebou po dlouhé době první střízlivé Vánoce. Jaké to bylo?

Byly to první úplně střízlivé Vánoce. I když jsem se třeba neopila, vždycky jsem si nějakou skleničku dala. A čím jsem byla starší, tím hůř moje tělo reagovalo na alkohol, takže mi bylo druhý den stejně blbě.

Vánoce mohou být psychicky velmi náročné. Přišly okamžiky, kdy jste si chtěla dát skleničku nebo prášek?

Vzala jsem si Atarax, který mi paní primářka dovolila. Je nenávykový.

A to je na uklidnění?

Ano. Vánoce jsou pro mě hodně náročné, protože z původně velké rodiny nás zůstalo pět. Tyhle svátky s námi trávila ještě Anička, což mi pomohlo, protože rodina si před ní spoustu věcí nedovolila. Ale 25. prosince jsem si musela vzít prášek.

Kdo je Anička?

S Aničkou jsme se spolu potkaly v léčbě, je to gamblerka – nebo neúspěšná profesionální hazardní hráčka, jak o sobě někdy říká. Hodně jsme si sedly.

Zamávalo to se mnou

Byly Vánoce náročné i kvůli vaší léčbě?

Ano, u mě to souviselo i s léčbou. Když člověk vyjde z léčebny, první tři měsíce jsou krizové. Mám za sebou zhruba měsíc a půl, takže se mnou mlátí nálady a ještě upravujeme medikaci. Navíc na některé věci reaguji intenzivněji, protože jsem byla čtyři měsíce zavřená.

V Bohnicích jste byla měsíc od začátku června, pak jste léčbu předčasně ukončila, jak jste sama řekla časopisu Reportér. Léčila jste se ještě někde jinde?

Léčba je normálně na tři měsíce. Protože jsem o závislostech nic nevěděla, moc jsem to nezvládala a podepsala jsem po měsíci reverz. Jak jsem vyšla ven, hodně to se mnou zamávalo. Proto jsem se po devíti dnech zase vrátila s tím, že absolvuju celou léčbu. Celkově jsem tam strávila čtyři měsíce.

Co si mám představit pod tím, že to s vámi zamávalo?

Vyšla jsem ven z uzavřeného světa a najednou mě to zase stáhlo do traumat a démonů, kteří tu na mě čekali a já je neměla vyřešené. Nebyla jsem na to vůbec připravená a vrhlo mě to do strašné deprese. Nic mě nezajímalo, byla jsem pořád apatická a hrozně podrážděná.

Navíc jsem hned po odchodu z léčby začala pít. A jak jsem byla napitá, vzala jsem si zase prášky a vrátila se do bludného kruhu.

Jeden den jsem to vážně přestřelila, protože když si vezmete hypnotika, nevíte, co děláte. Vzala jsem si asi patnáct prášků a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Hudba

Rozhovory

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější