Deník N

Prý jsem „Anywhere“. Milí konzervativci, neuzurpujte si monopol na vlastenectví

Vesnici Hobitín umístila Tolkienova tetralogie Hobit / Pán prstenů do země s názvem Kraj. Žila zde spousta „Somewheres“ a také nějací „Anywheres“. Co z toho vzešlo? Foto: ČTK
Vesnici Hobitín umístila Tolkienova tetralogie Hobit / Pán prstenů do země s názvem Kraj. Žila zde spousta „Somewheres“ a také nějací „Anywheres“. Co z toho vzešlo? Foto: ČTK

Komentář Jana Moláčka: Ta dvě anglická slůvka v běžně nepoužívaném tvaru jsou najednou všude. Alespoň tedy v textech konzervativních politiků, expolitiků a komentátorů. Hypotéza o kulturní válce mezi „Somewheres“ a „Anywheres“ se pro některé konzervativce stala něčím na způsob fyzikální teorie všeho – do žil jim pumpuje opojný roztok iluze, že konečně rozumějí podstatě zlomů v západních společnostech. Mnozí přitom nerozumějí (nebo nechtějí rozumět) ani tomu nejsnáze pochopitelnému – motivacím lidí s jiným pohledem na svět.

Pro ty, koho tato teorie zatím minula, jen ve zkratce: Před dvěma lety vydal britský novinář David Goodhart knihu The Road to Somewhere, v níž se pokouší postihnout rozdělení ostrovní společnosti ohledně brexitu. A přišel se zajímavým konceptem, který Brity rozděluje na „Somewheres“, obvykle volně do češtiny překládáno jako „lidé odněkud“, a „Anywheres“ – „lidi odkudkoliv“, „odevšad“ nebo také „odnikud“.

Ti první se vyznačují větší vazbou – i fyzickou – na určité místo, typicky menší obec, kde se narodili nebo vyrostli, mají tam zázemí rodiny a přátel, nepociťují touhu se stěhovat „za lepším“ jinam, o to silněji ale cítí potřebu zlepšovat život tam, kde ho žijí oni, a podle svých možností k tomu často přispívají.

„Anywheres“ jsou naopak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější