Deník N

Pražské jaro opět na špičkové úrovni. Jaké byly jeho letošní vrcholy a na co se ještě můžeme těšit?

Bamberský symfonický orchestr pod vedením Jakuba Hrůši. Foto: Pražské jaro – Petra Hajská
Bamberský symfonický orchestr pod vedením Jakuba Hrůši. Foto: Pražské jaro – Petra Hajská

Festival Pražské jaro je v plném běhu. Zahráli bamberští symfonici pod vedením Jakuba Hrůši a římský soubor Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia ukázal, že Italský temperament není jen legenda.

Víkend komorní hudby a koncerty tuzemských těles včetně České filharmonie, která se vrátí z Číny. A také příspěvek do projektu ZUŠ Open, dvě soudobé operní aktovky na mozartovské téma a další současná tvorba, vedle toho stará hudba, mladí umělci i hvězdy jako dirigent William Christie nebo sopranistka Marina Janková… A pak závěr opět s hostujícím zahraničním orchestrem. Tak se do prvních červnových dnů rýsuje v nadcházejících třiceti položkách zbývající program mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Pražské jaro je v tuzemsku po dlouhá desetiletí a i nadále modelovým řešením a značkou kvality – hudební přehlídkou s nejvyšším kreditem. Alespoň v tradičních žánrech klasické hudby ano. Nadžánrové přesahy, alternativu a experimentální tvorbu nechává jiným, zato v klasických koncertních programech ještě stále udává tón. Završuje vždy v metropoli celou sezónu hostováním zahraničních symfonických těles a několika dalšími nejdražšími projekty, proloženými řadou dalších méně nápadných akcí, koncentrujících se však na špičkové sólisty a výlučnější dramaturgické nápady.

Takovým koncertem bylo například teď v sobotu výjimečné kompletní uvedení Bachových houslových sonát a partit Isabellou Faustovou, interpretkou, která je na počátku desetiletí natočila na desky a vzbudila jimi značný ohlas. Jen Bach a ona, to je ztišená intimní stránka podobného uměleckého počinu, do kterého se nepustí zdaleka každý houslista.

Bamberský Smetana

Samozřejmě i letošní ročník otevřela Smetanova Má vlast. Kombinace Bamberských symfoniků, bavorského tělesa založeného po válce německy hovořícími hudebníky odsunutými z Československa, a českého dirigenta Jakuba Hrůši byla

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

V tomto okamžiku nejčtenější