Deník NJediní, kdo věří, že Západ ve válce s Ruskem není, jsou Evropané a Američané, ukazuje globální průzkum

Desítka nezápadních zemí podle průzkumu vidí válku na Ukrajině jako regionální, evropskou válku a nemá zájem se v ní stavět na žádnou stranu. Ilustrační foto: Tomáš Benedikovič
Desítka nezápadních zemí podle průzkumu vidí válku na Ukrajině jako regionální, evropskou válku a nemá zájem se v ní stavět na žádnou stranu. Ilustrační foto: Tomáš Benedikovič

Západní lídři mají stále tendenci vnímat dnešní svět optikou soupeřících ideologií a politických systémů, v níž jsou státy buď „s námi, nebo proti nám“. Podle globálního průzkumu veřejného mínění, který zpracovaly Evropská rada pro zahraniční vztahy spolu s Oxfordskou univerzitou, to ale tak docela není pravda – občané po celém světě místo toho upřednostňují uspořádání „à la carte“, ve kterém si jejich vlády mohou partnery vybrat pragmaticky podle problematiky, kterou zrovna řeší. Jaké ponaučení by si z toho měli vzít nejen evropští politici?

Vědci z Michiganské univerzity před lety pracovali na psychologické studii, jejíž účastníků se ptali, jak se na ně podle jejich názoru dívají jejich nejbližší přátelé, a těch se pak zase dotázali, jak daného člověka opravdu vnímají. Výsledky byly podle bulharského politologa Ivana Krasteva depresivní, ostatní nás totiž málokdy mají rádi tak jako my sami sebe. A to podle něj platí i u států.

„Na to, jak nás a naši politiku vidí ostatní, máme jako Evropané nerealistický pohled,“ odpovídá na otázku, proč by nás vůbec mělo zajímat, jak na Evropskou unii nahlíží lidé ze zemí mimo Evropu a Severní Ameriku. „Znalost nálady v nezápadní části světa nám pomůže nevytvářet si mylné domněnky a pracovat se správnými předpoklady,“ doplňuje Krastev pro Deník N.

Průzkum veřejného mínění Living in an à la carte world (do češtiny lze volně přeložit jako život ve světě s možností volby, pozn. red.) proběhl letos na podzim ve 21 zemích, včetně 11 evropských států, a kromě Krasteva na něm spolupracovali také historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity a politolog a ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) Mark Leonard.

Výsledky průzkumu podle trojice autorů odkrývají

Tento článok je exkluzívnym obsahom pre predplatiteľov Denníka N.