Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: čobol vs. čehún

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Jazykovědný seriál, jehož díly pro vás chystáme během celého roku, se blíží do finále. V předposledním textu si popíšeme expresivní slova čobol a čehún.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

grafika

Pár slov o slově čobol

Dnes začněme netradičně, citací ze Slovníku nespisovné češtiny (2006), jež nám o něco níže pohříchu chybí, protože jde o slovo poněkud nestandardní.

čobol, čobolák – xenofob. Slovák (dnes často jen žert.) • zřejmě podle knihy Miroslava Švandrlíka Černí baroni: Čo bolo, to bolo, terazky som majorom! (slavný výrok majora Halušky zvaného Terazky)

Jenže bacha – standardní čobol je prostě standardní Slovák. Případně standardní Slovák, kterej mě přišel připravit vo moji substandardní práci a časem určitě i nadstandardní starou, pokud pro vás platí kvalifikátor xenofob.

Standardní čobol vůbec není nestandardní Terazky, nemá s ním nic společného, nemusí být buran, nevzdělanec ani převlečkabát. Stačí, že je Slovák.

Přitom Haluška snad ani čobol nebol: „Nikdo nevěděl přesně, jaké byl národnosti. Snad Rusín, možná i Avar. Mluvil jazykem vzdáleně připomínajícím slovenštinu.“

Ale to mně někdo řekněte, jak jsme to dokázali: při pojmenování čehokoli podle hlášky z filmu či knížky totálně absolutně vymazat postavu, která ji pronese? A takovou figuru! Halušku kreslí jak Miroslav Švandrlík v knížce, tak Pavel Landovský na plátně tlustou černou fixkou. Takovou postavu snad ani nemůžeš obejít.

Chápe se to těžko, ale obešli jsme. Podle švejků nejsou Slováci haluškové nebo terazky, ale čobolové. Ale to nás ؘ– na rozdíl od kvalifikátoru xenofob. – nemusí trápit. A snad i čoboly to prebolí.

Čech o slově čehún

Volal jsem spolužákovi zpod Jeseníků. V době, kdy určitě ještě platilo tvrzení Slovníku české literatury z roku 1994, že Černí baroni „patří mezi nejčtenější humoristická díla naší poválečné literatury“. A film z roku 1992 nebyl pro pamětníky.

Z toho plyne, že jsem volal na pevnou linku. A když to vzala jeho maminka, hovořil jsem spisovně – uměl jsem to tehdy a nechtěl jsem, aby myslela, že jsem z Prahy. Stejně mu pak řekla, že volal nějaký čížek. Holt i když někdo spisovně umí, stejně se rychle pozná, odkudzkama je.

Čížek mě zlobil. Vlastně dost, i když to může cojávím klidně být i laskavé. Nebo proto. Ale na slovenského čehúna mám ještě jinou pifku, to když vidím, letím z kůže.

Že měli vaši dědci něco proti našim dědkům – však já tomu rozumím, měli dobré důvody. Ale kruci, tak jsme se rozvedli, rozdělili se a rozdělili si – a já pán, ty pán. Za substandardní prací ani nadstandardními ženami k vám gastarbeiteřit nevyrážíme, tak k čemu to slovo s kvalifikátorem xenofob.?

Ale chápu, že ta hra na velkýho a malýho bráchu se nezapomíná snadno. Já se, pane, něco nakoukal na medvědy od Kolína! Tak tady je písnička na usmířenou; co jsme si, to jsme si, čo bolo, to bolo…

Gabriel Pleska, editor webu Peníze.cz, přispívá i do časopisů Finmag a Heroine

Niečo o slove čobol

Aj keď vytváranie slov na báze beletrie či filmov môže občas naraziť na úskalia všeobecnej zrozumiteľnosti, nemožno sa mu vyhnúť. Sám síce uprednostňujem nárečový alebo slangový inkubátor, z ktorého by sa niečo (novo)slovného a zmysluplného mohlo vyliahnuť, v prípade čobola však volím blahosklonnosť.

Moja generácia sa s týmto veľmi málo ľúbozvučným názvom zväčša nestotožnila, ale na sociálnych sieťach sa teší obľube, tak prečo nie?! Údajná hanlivosť mi tu splýva do zhovievavého humoru, ktorý bol predsa nosným prvkom nezabudnuteľného filmu Černí baróni, natočenom podľa úsmevnej knihy Miloslava Švandrlíka. Tak aké zosmiešnenie, aká hanlivosť?

Česi si v duchu švejkovskej tradície našli v brilantnej filmovej komédií vďaka postave majora Halušku, prezývaného Terazky, svojho čoboláka, nech už to znie akokoľvek kostrbato a smiešne: „Čo bolo, to bolo, terazky som majorom!“

Nuž a čo sa mňa osobne ako Slováka a bývalého občana Československa týka, čobolákom sa byť necítim a sotva sa ním ešte niekedy stanem. Ctím si však veľkého Čecha Járu Cimrmana, pretože viem, že vďaka nemu môže byť aj čobolák hrdinom.

Slovák o slove čehún

V regióne na juhovýchode Slovenska, kde sa rád a často zdržiavam, patrí medzi časté a veľmi obyčajné priezviská Čech. Píše sa to tu najčastejšie Cseh a nikoho zatiaľ ani nenapadlo skúmať pôvod tohto mena. Cseh je proste Čech a v žiadnom prípade nemôže byť Čehún!

To musel vymyslieť niekto zlomyseľný, pretože vo zvuku tohto slova sa v slovenčine skrýva čosi neprajné. Niečo v štýle: špehúň! Ale, môže to byť aj predsudok. Ide totiž o starý názov z polovice minulého storočia, ktorý sa uchytil najmä na západnom Slovensku, v oblastiach kde poniektorí „roduverní slovenskí katolíci“, najmä z radov hlinkovcov, túžili po lukratívnych flekoch v štátnej službe, ktoré zväčša aj na Slovensku zastávali vzdelanejší ateisticko-protestantskí Česi.

Čehún je tak reliktom prvej Československej republiky, ktorej prosperita sa akoby tých roduverných z Bratislavy a jej okolia nedotýkala. V názve čehún nebolo nič dobroprajné ani zhovievavé, občas som ho začul z úst slovenských „holubov“ na adresu českých „mazákov“, keď som pred mnohými rokmi vojenčil na Morave, ale tam kde žijem – na juhovýchode Slovenska –, tam čehúnov nieto. Tam by ste našli skôr Húnov ako čehúnov…

Tibor Ičo, důchodce, bloger a bývalý novinář

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

 


Křest N: Czechy. To nevymyslíš.
Zveme vás na křest knihy Czechy. To nevymyslíš. Polský autor nám ukazuje naši zemi tak, jak my ji nikdy vidět nedokážeme – zvenčí, přitom zasvěceně, s velkou znalostí faktů a s láskou.

S autorem knižní novinky Edice N Aleksanderem Kaczorowskim si v úterý 16. dubna od 19 hodin v Knihovně Václava Havla bude povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský nejen o knize, ale také o vztahu Poláků a Čechů, o podobnostech a rozdílech mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedními zeměmi.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější