Zapomeňte na hesla z plakátů. Zeptali jsme se kandidátů na věci, které v europarlamentu opravdu budou řešit
Až volební kampaň utichne, lístky se sečtou a volební místnosti zavřou, budou muset noví čeští europoslanci začít řešit spoustu konkrétních legislativních otázek, které na ně zbudou po jejich odcházejících kolezích. Lídrů kandidátek jsme se proto zeptali, jak se postaví k tématům, kterými se bude nový Evropský parlament zabývat. Vybrali jsme strany, které mají podle průzkumu agentury Median volební potenciál se do Evropského parlamentu dostat. Neodpověděl pouze lídr SPD Ivan David.
Rozpočtový plán EU
O peníze jde až v první řadě a dlouhodobý rozpočet Evropské unie bude jednou z nejdůležitějších záležitostí, které budou noví europoslanci řešit. Spolu s členskými státy budou porcovat více než bilion eur, jenž od roku 2021 na dalších sedm let vyčlenila Evropská komise.
Dlouhodobý rozpočet v unijních dokumentech najdete pod názvem Víceletý finanční rámec. Plánuje se na sedm let, aby umožnil investice do dlouhodobých projektů a strategií. Evropská unie schvaluje i každoroční rozpočty, ty se ale musí vejít do hranic, které jsou načrtnuty v dlouhodobém plánu.
Diskuse o něm je pro Česko zásadní. V rekordním roce 2015, kdy dotékaly poslední prostředky z posledního finančního období, zvýšily peníze z Evropské unie růst české ekonomiky o 3,5 procentního bodu. Češi zároveň do společné kasy přiváděli jen polovinu toho, co z ní dostávali.
Jenže tyhle časy pomalu končí. V unijním rozpočtu budou chybět příspěvky od Velké Británie a bohatnoucí Česko pravděpodobně během pár let bude do unijního rozpočtu platit víc, než z něj bude dostávat. Podle prvního návrhu Evropské komise se bude škrtat v oblasti evropských fondů, takzvané kohezní politice.
Zkrátka mají přijít také zemědělci. Jejich podpora ve společné zemědělské politice vždy tvořila podstatnou část unijních rozpočtů, nyní však má výrazně klesnout. Do toho chce Evropská komise zastropovat platby pro velké zemědělské podniky. To by se opět Česka dotklo, protože jejich velikost je tu ve srovnání se zbytkem Evropy nadprůměrná.
Příkladem mohou být podniky z holdingu Agrofert, který má premiér Andrej Babiš ve svěřenském fondu, Agro Měřín podnikatele Gabriela Večeři nebo Spojené farmy miliardáře Radovana Vítka.
Škrtání v podpoře zemědělcům i v evropských fondech se Česko podle svých dosavadních prohlášení chce vyhnout. Shoduje se v tom s požadavky odcházejícího Evropského parlamentu. Ten chce zvýšené výdaje pokrýt většími příspěvky do unijního rozpočtu od jednotlivých států. Chce, aby do rozpočtu směřovalo 1,3 bilionu eur, tedy o 200 milionů více, než navrhuje Evropská komise. Kromě zvyšování příspěvků je další možností i zavedení dalších daní, které by směřovaly přímo do unijní pokladny.
Vedle škrtání by se v jiných oblastech mělo přidávat. Evropská komise v reakci na požadavky voličů i národních vlád zvýší výdaje na společnou obranu hranic a bezpečnost. Přidávat by se mělo i v podpoře výzkumu a investic. Do finální podoby rozpočtu může také výrazně promluvit iniciativa osmi unijních zemí, která požaduje, aby celá čtvrtina výdajů šla na boj s klimatickou změnou.
Na finální podobě by se měli evropští poslanci shodnout s hlavami vlád zastoupených v Evropské radě během letošního podzimu.
Měly by příjmy rozpočtu Evropské unie z příspěvků členských států stoupnout? Měly by se příjmy rozpočtu zvýšit z jiných zdrojů?
Dita Charanzová (ANO): Chceme, aby nový rozpočet EU financoval nové priority v oblastech bezpečnosti, ochrany hranic, migrace či boje s klimatickými změnami. Vzhledem k odchodu Velké Británie tak k jistému nárůstu příspěvku dojde, za nejvhodnější kritérium pro stanovení jejich výše však nadále považujeme počítání podle hrubého národního důchodu.
Marcel Kolaja (Piráti): Ne, není třeba zvyšovat příspěvky členských států, stejně tak v následujícím období není nutné zvyšovat příjmy z jiných zdrojů. Věříme, že je možné dosáhnout vytyčených cílů v rámci stávajícího rozpočtu.
Jan Zahradil (ODS): Příjmy EU jsou v tuto chvíli dostatečné, nevidím
