Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Letošní rok měl být v ekonomice návratem k normálu. Na příbězích pěti firem ukazujeme, proč k tomu nedošlo

Po dlouhá léta dominovala v globální ekonomice vedle zemí s vysokými příjmy Čína. Tyto časy se chýlí ke konci. Foto: Adobe Stock
Po dlouhá léta dominovala v globální ekonomice vedle zemí s vysokými příjmy Čína. Tyto časy se chýlí ke konci. Foto: Adobe Stock

Po koronavirové pandemii a začátku války na Ukrajině měl být rok 2023 návratem k normálu a hospodářskému růstu. To se ale v řadě koutů světa neděje. Stagnuje česká i německá ekonomika, nervozita panuje v Číně. Jistotu narušují také nové technologie a další ozbrojené konflikty. Hlavní ekonomické události letošního roku ilustrujeme na příbězích pěti velkých společností.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Pád Country Garden, který vyděsil celý svět

„Po přežití zimy můžeme očekávat brzký příchod jara,“ doufala v loňské výroční zprávě společnosti Country Garden Jang Chuej-jen, tehdy ještě nejbohatší Asiatka a většinová majitelka velké developerské společnosti. Realitní krize v tu dobu Čínu sužovala již třetím rokem, její největší obětí byl do té doby realitní obr Evergrande.

V insolvenci nakonec skončily obě firmy, jejich příběhy ale nejsou úplně stejné. Obavy z pádu Evergrande se mezi investory šířily již delší dobu, se sedmi stovkami rozestavěných realitních projektů byl výrazně menší firmou než Country Garden, která jich připravovala tři tisíce. Pád jedné společnosti ale způsobil řetězovou reakci a dohnal k bankrotu i firmy, které byly do té doby považovány za relativně stabilní.

Obě společnosti vznikly v devadesátých letech v době obrovského realitního boomu. Ten byl spojený se sílící urbanizací i bohatnutím běžných Číňanů. Pro mnohé z nich se vlastnictví nemovitosti v jedné z čínských metropolí stalo prvním přímým kontaktem s kapitalismem. Často přitom nezůstali u jediného bytu, nemovitosti se staly úplně běžnou investicí, jejíž rychlou návratnost měl zajistit prudký růst cen bytů a domů v zemi.

Takový postoj se ale nelíbil čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Ten už v roce 2017 na sjezdu komunistické strany řekl, že nemovitosti jsou určené pro bydlení, ne pro spekulace. V té době již některá města začala prodej domů právě kvůli rostoucím spekulacím s nemovitostmi omezovat. Další vládní zásahy pokračovaly i v následujících letech.

Ještě do poloviny roku se vedení Country Garden tvářilo, že se ho zpomalení čínské ekonomiky a s tím související krize v realitním sektoru netýká. Následně se ale začaly velmi rychle množit informace o nesplacených fakturách a dalších závazcích, nepomohla ani přímá finanční injekce zakladatelky firmy.

Čínské realitní firmy se staly obětí svého úspěchu – tempo výstavby bylo tak masivní, že jakýkoliv zádrhel v prodejích nových bytů okamžitě ovlivnil celý byznys a schopnost splácet závazky ve výši 190 miliard dolarů.

Krize v nemovitostech se přitom v Číně do celé ekonomiky propisuje rychleji než v jiných koutech světa. Realitní sektor a přímo na něj navázaná odvětví totiž

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Trhy

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější