Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bude letos levnější elektřina, plyn a pohonné hmoty? Vysvětlujeme, které faktory to ovlivní

Státy střední Evropy dosud těží z výjimky v sankcích, která jim umožňuje i nadále využívat ruskou ropu. Česko ale nechce v závislosti na Rusku pokračovat a pracuje na posílení ropovodu vedoucího z jihozápadu Evropy. Foto: Alexandr Ivačenko, Adobe Stock
Státy střední Evropy dosud těží z výjimky v sankcích, která jim umožňuje i nadále využívat ruskou ropu. Česko ale nechce v závislosti na Rusku pokračovat a pracuje na posílení ropovodu vedoucího z jihozápadu Evropy. Foto: Alexandr Ivačenko, Adobe Stock

Ceny energií po invazi ruské armády na Ukrajinu prošly turbulentním vývojem. Situace je teď o poznání klidnější. Pro další vývoj ale bude stále zásadních mnoho neznámých, které mohou ceny tlačit jedním i druhým směrem. Vysvětlujeme, co určí vývoj na evropských i globálních energetických trzích v roce 2024.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ceny elektřiny se vrací do časů před ruskou invazí

V Německu a ve Francii se na konci minulého roku prodával proud s odběrem v letošním prvním čtvrtletí za ceny srovnatelné se začátkem roku 2022 – tedy s dobou před ruským vpádem na Ukrajinu. Situaci na dvou klíčových evropských trzích popsala ve své analýze agentura Reuters.

Cena takzvané silové elektřiny by se tak měla držet na současné úrovni, nebo ještě o pár procent klesat. Pro letošní rok se ceny na burzách pohybují kolem 90 eur za megawatthodinu. Pro srovnání, v předcházejícím desetiletí se dlouhodobě pohybovala mezi 30 a 50 eury, na absolutním vrcholu energetické krize překonala tato hodnota tisíc eur. Trhy se tak po velkých turbulencích výrazně zklidnily.

Je za tím boom výstavby větrných a solárních elektráren, které produkují levný proud. Podle dat energetického think tanku Ember v Evropské unii od roku 2019 vzrostla výroba elektřiny ze slunce o 85 procent, o třetinu se za stejnou dobu zvýšila výroba z větrníků. Aktuálně se tyto dva obnovitelné zdroje podílejí na produkci proudu v zemích sedmadvacítky z 12,5 procenta.

V České republice je situace odlišná. Například letos v září se z větru a slunce dohromady

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Sankce proti Rusku

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější