Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bioložka, socioložka a environmentalistka, která Čechům ukázala, že žít jednoduše není nic jednoduchého

Hana Librová (1943). Foto: Monika Hlaváčová, ČTK
Hana Librová (1943). Foto: Monika Hlaváčová, ČTK

Seriál Česká inteligence: Sestavují-li se u nás knižní žebříčky, bývá veřejností i kritikou do popředí stavěna většinou beletrie. Čeští čtenáři se s oblibou oddávají vyprávěním o fikčních světech. Kdyby se ale knihy hodnotily podle myšlenkového přínosu, leckterý román by potom možná musel vyklidit místo leckteré esejistice. Pokud jde o polistopadovou literaturu, trojici knih Hany Librové, vydaných v letech 1994–2016, by tam patřilo jedno z nejvlivnějších míst.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Zájem o přírodu a její ochranu v Haně Librové (1943) probudila v dětství a mládí matka. To hlavní – schopnost myslet v kontextech – si ale brala sama ze sebe. Jsou vědci sólisté a pak vědci, kterým v hlavách celý život zpívají mnohohlasé názorové sbory a hrají početné názorové orchestry. To druhé byla a je ona.

V šedesátých letech vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě tehdejší brněnské Univerzity J. E. Purkyně, v takzvaném postgraduálu si ale přidala ještě sociologii a „najednou“ byla schopná nahlížet přírodu z dvou velmi odlišných oborů. V roce 1968 nastoupila v Brně na katedru sociologie a své alma mater zůstala, s peripetiemi, věrná vlastně dodnes. Tíhla k řádu, disciplíně, vnitřní organizaci; potom do sebe mohla nabírat rozporuplnost světa.

Radikální změna hodnot

Když Haně Librové její kolega Ivo Možný v hlubinách sedmdesátých let přinesl samizdatové vydání Meadowsových Mezí růstu, pochopila, že lidstvo expanduje způsobem, který asi není bez hranic. Podstatné pro její další vývoj bylo, když se počátkem osmdesátých let zapojila do činnosti Ekologické sekce Biologické společnosti ČSAV, první mezioborové platformy, sdružující od roku 1978 kromě přírodovědců třeba i ekonomy a sociology.

Knižně publikovat začala koncem osmdesátých let. Její první práce o sociologii krajiny působily ještě odbornicky stroze, ale mělo to důvod: v režimu, ve kterém hledání pravdy o ekologii bylo procházkou minovým polem, byly necenzurované statistiky cennější než slovní komentáře k nim. Librová už tehdy navrhovala

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Česko, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější