Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Od Deštníku proti drahotě po konec gigafactory. Šest tiskovek, které ukázaly hospodářskou politiku vlády

Vláda Petra Fialy během představování konsolidačního balíčku. Květnová tisková konference se konala symbolicky za pět minut 12. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Vláda Petra Fialy během představování konsolidačního balíčku. Květnová tisková konference se konala symbolicky za pět minut 12. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Voliči stran vládnoucí koalice jsou podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK kritičtí zejména vůči její komunikaci a ekonomickým krokům. Dva roky jejího působení v této oblasti proto ilustrujeme na šesti tiskových konferencích, kterými svá často nepopulární opatření uváděla. Jejich prezentaci relativně často doprovázely komunikační přešlapy.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Deštník proti drahotě

„Opatření děláme systematicky. Děláme je cíleně. Děláme je tak, abychom pomohli těm, kteří si s tou situací sami pomoci nemohou,“ řekl na vládní tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS), když loni v půlce května představoval program Deštník proti drahotě. Stejnojmenný web obsahoval výčet dostupné sociální pomoci a informační kampaň, kterou vláda reagovala na výtky opozice, že lidem málo pomáhá v době energetické krize a masivní inflace. Ta tou dobou dosahovala čtrnáct procent a zdaleka ještě nebyla na svém vrcholu.

Deštník představoval soubor pomoci v hodnotě kolem stovky miliard korun. Fakticky ale nepřinášel nic nového. Schovala se pod něj již dříve přijatá opatření včetně mimořádných valorizací důchodů, o něž se vláda nijak nezasloužila, protože vyplývala ze zákona a spouštěla se automaticky s výší inflace.

Hlavním opatřením proti drahotě se stal příspěvek na bydlení, který měl lidem pomoci i s placením drahých energií. Vláda příspěvek navýšila a rozšířila okruh lidí, již ho smějí pobírat. Podle kritiků ale žádost o získání dávky zůstala složitá, což mohlo potenciální příjemce odrazovat.

Kabinet předpokládal, že na příspěvku stát každý měsíc vyplatí asi jednu miliardu korun, tedy dvanáct miliard za celý rok. Výsledek byl skromnější – celkem se na něj loni vydalo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Automobily

Důchody

Energie

Konsolidační balíček

Veřejné finance

Vláda Petra Fialy

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější