Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vánoce jsou celospolečensky sdíleným kýčem. Kolegy z oboru bych proto o ozdoby ani nežádal, říká designér

"I já ale potřebuji trochu toho kýče, takže dávám na chvojí baňky, které jsem zdědil," popisuje své vánoční dekorace Jiří Pelcl. Gabriel Kuchta, Deník N
„I já ale potřebuji trochu toho kýče, takže dávám na chvojí baňky, které jsem zdědil,“ popisuje své vánoční dekorace Jiří Pelcl. Gabriel Kuchta, Deník N

Jak ubývají dny do Vánoc, do obchodních řetězců naplno vtrhl vánoční sortiment. V regálech se tak mohou zákazníci probírat světýlky všech tvarů a barev, vousatými trpaslíky v červených čepičkách, více či méně zasněženými krajinkami, santaklausovskými oblečky a mnohým dalším. Paleta vánočních nápadů a designů se zdá nevyčerpatelná a často minimálně lavíruje na hraně kýče. Na to, jestli je nutné, abychom byli v předvánočním čase kýčem a levným zbožím zaplaveni, jsme se ptali matadora českého designu Jiřího Pelcla.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když jsme šli po podstatě vánočního kýče, rozohnil se a vrhl se do tématu po hlavě. „Rozhovor některé lidi asi trochu naštve, ale počítám, že ani jeden z nás nechce dělat úhledné, neškodné rozhovory,“ vysvětlil po chvíli trochu omluvně. Dostali jsme se od vlivu reklamy a volného trhu na lidský vkus přes různost sociálních bublin až k využívání kýče coby komunikačního kanálu nejen obchodníků, ale i politiků.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Patří k Vánocům nutně kýč?
  • Je všeobecný vánoční nevkus výsledkem toho, že jsou kýčovité dekorace levné?
  • Od koho by rád viděl libovolnou vánoční dekoraci?
  • Kam se vánoční trendy a dekorace posouvají?
  • A proč designéři se svými výrobky na vánoční vlnu naskakovat nechtějí?

Jak si vysvětlujete, že dnes Vánoce vypadají jako sobi v červených svetrech a všemožné santaklausovské doplňky? Jsme tím masírováni ze všech stran, ale neznám moc lidí, kterým by se to opravdu líbilo.

Vánoce jsou vnímané různými skupinami lidí různě. Pro věřící jsou Vánoce oslavou příchodu spasitele, nové naděje, a drží se advent. Pak jsou tu ateisté, kteří se dají rozdělit do dvou skupin: ti, co mají děti, a ti, co je nemají nebo už jim odrostly. Když máte děti, děláte Vánoce pro ně a je to krásné, i samotné obdarovávání je krásné. Chcete, aby děti byly šťastné. Ale na vánoční dobu číhá trh, média, reklamy a s nimi obrovská masáž a manipulace se snahou vnutit lidem věci a přesvědčit je, že je nutně potřebují. Navozují atmosféru, že jsou to oni, kdo nám přináší vánoční pohodu a klid s dostatkem všeho. Je to příběh, který prodává, dostal se nám pod kůži a my ho akceptujeme.

Musíme si ale také uvědomit, že vy i já žijeme v určité sociální bublině a že se té masáži dokážeme víceméně bránit. Volný trh ale cílí na masu, které ve vlnách vnucuje v zásadě podobné výrobky s podobnou kvalitou. Vždy je ovšem zabalí do pohádky o tom, že nová kolekce nebo nová věc je lepší než ta stará. Jsou to příběhy a citové konotace, které prodávají. A k tomu patří i kýč.

Řekl bych, že reklama i kýč jsou teď mnohem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Design

Rozhovory

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější