Když se daří, má být rozpočet v plusu, říkal Zeman. Už pět let nemá proti schodku výhrady
Prezident Miloš Zeman se opět po čase účastnil jednání vlády. Ta na něm schválila návrh rozpočtu na příští rok se čtyřicetimiliardovým schodkem. Zeman vládu za návrh pochválil, jak zaznamenala ČT. Přitom když v roce 2012 kandidoval do prezidentské funkce, v kampani uváděl, že během růstu ekonomiky bude podporovat přebytkové hospodaření. Stejně se vyjádřil před poslanci v roce 2016.
Připomeňme slova Miloše Zemana, kandidáta na prezidenta z října 2012 (pro server Peníze.cz): „V případě, že by byla konjunktura, bych podpořil zákon o přebytkovém státním rozpočtu. V případě, že by byla krize, bych podpořil zákon o deficitním státním rozpočtu, pokud by se tento deficit vynaložil na investice, a nikoliv na spotřebu.”
A zmiňme také, co Zeman prohlásil již hlava státu v roce 2016 v Poslanecké sněmovně: „V době hospodářské krize, či deprese, nebo recese – ale teď se nebudu zabývat nuancemi těchto tří pojmů – má být rozpočet deficitní, aby působil proticyklicky. V době hospodářské prosperity má být rozpočet naopak přebytkový a něco mezi tím znamená, že rozpočet bude vyrovnaný.”
Slib a postoj je jasný. Pojďme se nejprve podívat na ekonomické prostředí, v němž posledních pět let, kdy je Miloš Zeman prezidentem, Česká republika funguje. Zeman byl jako prezident přítomen schvalování rozpočtu na rok 2014 a dále. V této době zažívala ČR období růstu ekonomiky. Doložme to daty ministerstva financí.
Prezident se tedy dostal do situace, kdy by měl – pokud se chce držet svých slov – tlačit na vládu tak, aby byly rozpočty vyrovnané nebo přebytkové. Při konstrukci jednotlivých návrhů se ovšem ani jednou nestalo, aby rozpočet nebyl deficitní.
Rozpočet pro rok 2014 předkládala vláda Jiřího Rusnoka. Návrh počítal s růstem ekonomiky o 1,3 % (růst byl nakonec výrazně vyšší) a schodkem 112 miliard korun. Ve svém vánočním poselství
