Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„V naší zemi potřebujeme víc lásky.“ Reportáž o odchodu mladých lidí z Bosny a Hercegoviny

Bosna a Hercegovina se potýká se stejným problémem jako další balkánské země, zejména Chorvatsko: masově emigrují mladí. Nevidí v zemi perspektivu. Foto: Magdaléna Feitová
Bosna a Hercegovina se potýká se stejným problémem jako další balkánské země, zejména Chorvatsko: masově emigrují mladí. Nevidí v zemi perspektivu. Foto: Magdaléna Feitová

V Bosně a Hercegovině se mladí lidé čelící nezaměstnanosti, korupci a politické nejistotě rozhodují, zda opustit svou zemi, nebo zůstat. Pro mnohé z nich je život s dopady jugoslávských válek z 90. let příliš omezující, a tak raději volí odchod za hranice. Avšak i mezi mladými lidmi se najdou jedinci, kteří jsou odhodláni zůstat a věnovat svou energii změně k lepšímu. Tato reportáž mapuje výzvy, jimž mladá generace v Bosně a Hercegovině čelí, a zkoumá, jak se vyrovnávají se svou identitou a jakým způsobem reagují na rozdělení společnosti a problémy země.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„V téhle oblasti byl náš zákop a kousek od něj už byl srbský,“ ukazuje Adi na mapě místo v kopcích kousek od sarajevské olympijské bobové dráhy. Srdečný muž s maskáčovou kšiltovkou a dobráckým úsměvem usrkne piva a pokračuje. „Tady mě postřelili, kulku mám pořád v noze,“ říká jen tak mimochodem, jako by to bylo běžné.

Když válka v Bosně a Hercegovině začala, bylo Adimu 17 let. Během války, která ho připravila o léta dospívání, si vzal Saru, která v té době pracovala jako zdravotnice a starala se o zraněné.

„Tehdy jsme toho moc neměli, peněz bylo málo, jídla bylo málo…, válku jsme ale naštěstí přežili, hodně tvrdě jsme pracovali a teď máme dvě děti a jsme finančně poměrně zajištění,“ popisuje Adi, který za svůj život stihl pracovat jako technik pro OSN, vyrábět vlastní šperky i několik let pracovat na vyšší pozici v chorvatské firmě.

Teď se rozhodl investovat do nemovitostí a proměnit svůj starý byt zděděný po rodičích v centru Sarajeva na ubytování Airbnb. „Doba jde kupředu, i když se může zdát, že jsme se tady v Bosně zasekli v letech hned po skončení války. Ale turismus se zde rozvíjí a myslím si, že je to zajímavé odvětví, do kterého bych chtěl víc proniknout,“ osvětluje své plány do budoucna.

Pohled na Sarajevo z bývalé astronomické observatoře nedaleko bobové dráhy ze zimních olympijských her v roce 1984. Foto: Magdaléna Feitová

Poté co jsou příběhy odvyprávěny a sklenice piva vypity, opouštíme hospodu a vcházíme do teplé noci. Pár metrů od dveří se Adi zastaví a ukazuje prstem na místo, kde jeho kamaráda zasáhla mina.

„Člověk se pak s tím vším musí nějak vyrovnat a uspořádat si to v hlavě. Není to jednoduché a spousta lidí se od války stále potýká s traumaty. Pro mě osobně je taky důležité, že jsem svým dětem řekl, jak všechno bylo, ale v žádném případě jsem je nikdy neučil někoho nenávidět,“ zdůrazňuje a jeho pohled se naposledy stočí na onen kus asfaltu.

Adi (vlevo) a jeho kamarád Tarik. Foto: Magdaléna Feitová

Co byly jugoslávské války?

Jedno desetiletí navazujících a překrývajících se etnických válek souvisejících s rozpadem mnohonárodnostní Socialistické federativní republiky Jugoslávie, který navázal na rozpad Sovětského svazu a jeho komunistického bloku (ačkoliv Jugoslávie do něj nepatřila).

  • červen 1991: krátká válka ve Slovinsku;
  • 1991–1995: chorvatská válka o nezávislost;
  • 1992–1995: bosenská válka;
  • 1995–1999: válka v Kosovu;
  • 2001: povstání v Makedonii.

Výsledkem byl postupně vznik samostatných států Slovinska, Chorvatska, bosensko-chorvatsko-srbské federace Bosna a Hercegovina, Černé Hory, Srbska, Makedonie a Kosova.

Odhaduje se, že při těchto válkách zahynulo – v mnoha případech bylo cíleně a brutálně vyvražděno – 140 000 lidí.

Války ukončily až zásahy OSN a především NATO a jednání zejména v USA a Francii. Soud pro bývalou Jugoslávii odsoudil mnoho válečníků včetně srbského vládce Miloševiće k trestům vězení za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti.

Odejít, nebo zůstat?

O pár měsíců později se sarajevské listí barví do zlatava a sluneční paprsky hřejí zase o něco míň.

Na kamenné zídce u řeky Miljacky sedí v podzimním slunci několik starších lidí, kteří klábosí nebo jen sedí a vychutnávají si cigaretu za cigaretou.

Za nimi se tyčí zelené kopce, ze kterých Sarajevo v 90. letech tři roky obléhali Srbové, a o pár set metrů dál v srdci historického centra stojí dvaatřicetiletá dívka. Ta stejně jako podle průzkumů

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Balkán

Reportáž

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější