Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bavte se a nic neřešte. Proč je současná televizní zábava tak podobná té normalizační?

V prvomájovém průvodu roku 1953 se československý průmysl chlubil svým novým úspěchem – prvním tuzemským televizním přijímačem. Foto: ČTK
V prvomájovém průvodu roku 1953 se československý průmysl chlubil svým novým úspěchem – prvním tuzemským televizním přijímačem. Foto: ČTK

Seriál Přepište dějiny: Vždy když jako třeba nyní běží v televizi nějaká zábavná nebo reality show typu StarDance, rozvíří se debaty, zda takové pořady patří, nebo nepatří na obrazovky média veřejné služby, zda jde o obsah dostatečně integrující společnost, nebo čistě o komerční záležitost a tak dále. Ale vlastně se skoro nikdy neptáme, čím to je, že právě tyto typy pořadů jsou populární napříč generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa. Včetně těch s dlouholetou zkušeností s televizí sloužící státu, režimu, či dokonce jedné straně. Je v tom jakási kontinuita, něco možná i hlubšího než tolik akcentované ideologické zneužití médií v minulosti?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Televize je v našich podmínkách jediné masové médium, které vzniklo a rozšířilo se do domácností za komunismu. Od počátku byla striktně podřízena režimu a její obsah byl vyloženě schvalován pracovníky aparátu ÚV KSČ – zvláště silný vliv to mělo na atmosféru normalizace. To je prvek, jenž do velké míry zastiňuje fakt, že i komunistická televize musela být kromě propagandistického nástroje také médiem, které – měla-li propaganda fungovat na široké publikum – muselo zaujmout.

Nejde jen o to, že si divák nemohl přepnout na jiný obsah, ale spíše o to, jestli to, co viděl, na něj také mělo nějaký vliv, nebo ne. V tomto ohledu dělala televize nejlepší službu režimu tam, kde se jí dařilo být u lidí populární.

Ale ani představa o tom, co je a co má být televize, nebyla od počátku jednoznačná a jednolitá. Především tu byl zjevný a silný názor jak pracovníků nového média, tak jejich ideologických nadřízených, že televize je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější