Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putinovi by po volbách do Evropského parlamentu mohla dělat radost až čtvrtina europoslanců

Dezinformace, ilustrační foto. Grafika: Fotolia
Dezinformace, ilustrační foto. Grafika: Fotolia

Komentář Jakuba Kalenského: Těžko lze pochybovat o tom, že se Kreml pokouší zasáhnout do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Ti, kteří očekávají očividný únik informací podobný operaci použité při amerických prezidentských volbách roku 2016, by však mohli být zklamáni. Většina manipulativních kroků Kremlu během evropských voleb je mnohem nenápadnější.

Rámec pro tyto operace Kreml vytvořil již dávno pomocí dezinformací, jejichž cílem je neustále podkopávat důvěru v evropské demokratické instituce. Moskva doufá, že plody své dlouhodobé strategie sklidí koncem května.

Zájem Kremlu o výsledky evropských voleb je zjevný z řady upozornění vydaných evropskými bezpečnostními službami. Unijní protidezinformační web EUvsDisinfo.eu již zahájil komunikační kampaň, jež varuje před možnými nepřátelskými informačními operacemi.

Cílem režimu Vladimira Putina je obecně co největší oslabení EU. Proto chce snížit podíl mandátů proevropských stran v Evropském parlamentu a zlepšit volební výsledky těch protievropských a protizápadních. Jejich ideologie přitom není podstatná; Kreml nezajímá, zda jsou krajně levicové, nebo krajně pravicové. Vlivný ruský myslitel a fašista Alexandr Dugin to před několika lety popsal takto: „To, proti čemu stojíme, nás sjednocuje, zatímco to, co hájíme, nás rozděluje. Měli bychom tedy zdůrazňovat to, co odmítáme.“

Největší počet svých zástupců v Evropském parlamentu budou mít po brexitu Německo, Francie a Itálie. Tyto tři země zvolí celkem více než třetinu všech poslanců. I v jejich reprezentaci může Kreml najít své politické spojence: v Německu AfD a Die Linke, ve Francii Marine Le Penovou a v Itálii Salviniho Ligu severu a Hnutí pěti hvězd.

Podíváme-li se na Evropský parlament jako na celek, hlavní politické skupiny jako EPP (konzervativní Evropská lidová strana), ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) a socialisté by měly být víceméně proevropské. (Pokud jde ovšem o socialisty, někteří jednotlivci mohou s Kremlem sympatizovat.) Na opačné straně prozápadní/prokremelské osy jsou skupiny jako ENF, GUE/NGL a EFDD, jež jsou často loajálnější spíše vůči Kremlu než EU. V Evropském parlamentu se k nim s největší pravděpodobností připojí poslanci z Ligy severu Mattea Salviniho a teoreticky i Fidesz Viktora Orbána (ten je podle všeho čím dál častěji ve sporu s konzervativní, ovšem proevropskou EPP).

Každý čtvrtý europoslanec pro Kreml

Podle nejnovější politické ankety serveru Politico by mohla pomyslná prokremelská koalice do Evropského parlamentu čítat

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější