Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rád by vyhnal i evropské migranty, těmi jsou i Češi. Kdo je Geert Wilders, netradiční xenofob, jenž žil i v kibucu?

Jdi volit, ať je PVV první. Volební heslo Wildersovy strany. Tentokrát už se vyplnilo. Foto: PVV, Wildersův facebookový profil
Jdi volit, ať je PVV první. Volební heslo Wildersovy strany. Tentokrát už se vyplnilo. Foto: PVV, Wildersův facebookový profil

Není jisté, jestli překvapivý vítěz nizozemských parlamentních voleb Strana pro Svobodu (PVV) Gerta Wilderse dokáže sestavit vládu. Vliv lídra nejsilnější strany v zemi ale bezpochyby vzroste. Kdo je Gert Wilders? Je považován za přirozeného spojence Viktora Orbána i Roberta Fica. Situace se ale může obrátit proti nim – vítěz nizozemských voleb chce vyhnat ze země i vnitroevropské přistěhovalce.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na první pohled působí mezi západními politiky výstředně.

Jeho účes připomíná paruku z 18. století, má rád silné řeči, ve kterých přirovnává islám k nacismu, a muslimský Korán by zakázal stejně jako Hitlerův spis Mein Kampf.

Geert Wilders ale už týden není izolovaným krajně pravicovým politikem, kterého nechtěli pustit do politického mainstreamu. Jako s vlivným politikem se s ním po parlamentních volbách z minulého týdne musí počítat nejen v Nizozemsku, ale i v celé Evropské unii.

Titulní strany Financial Times, Telegraphu, Telegraafu a Libération z 24. 11. 2023 s vítězem nizozemských voleb Gertem Wildersem. Koláž: Deník N

Bude rozdávat karty?

Nizozemsko patřilo společně s Belgií, Lucemburskem, Francií, Itálií a tehdejším západním Německem k takzvané hlavní zakládající šestce evropského integračního projektu. I proto vývoj v zemi pozorně sledují nejen domácí pozorovatelé.

Jestli krajní pravičák Wilders nakonec sestaví vládu, ještě není úplně jasné. Poměrně přesvědčivé vítězství jeho Strany za svobodu ho k tomu ale předurčuje.

V západních médiích jeho úspěch mnohé zaskočil a vyvolal další obavy z nástupu krajně pravicových sil. V evropských podmínkách je Wilders přirovnávám k lídryni francouzského Národního shromáždění Marine Le Pen. V Německu zase k Alternativě pro Německo (AfD), která vyskočila v průzkumech veřejného mínění a která stejně jako Wilders bojuje proti migrantům.

V mnohém ale oproti ostatním populistům vybočuje. Wildersova Strana za svobodu není například jako slovenská Lidová strana Naše Slovensko – Kotlebovci, která nazývá příslušníky jiných menšin „parazity“.

Všichni zmínění žádají konec imigrace, ale na druhou stranu rasismus je pro krajní pravici v Nizozemsku, Německu i Francii často červenou čarou, která se nepřekračuje.

Geert Wilders (* 1963, 60 let)

  • Vítěz parlamentních voleb 2023 v Nizozemsku.
  • Narodil se v provincii Limburg na hranici s Německem.
  • Jeho otec je Nizozemec, který se ukrýval před nacisty, matka má částečně indonéský původ.
  • V roce 2006 založil krajně pravicovou Stranu za svobodu (PVV).
  • Je ženatý s někdejší maďarskou diplomatkou.
Předseda nizozemské strany PVV slaví se svými spolustraníky v parlamentu v Haagu vítězství ve volbách. Foto: Yves Herman, Reuters

Rasismus vůči islámu versus „proti muslimům“

Marine Le Pen se už v roce 2015 odloučila od svého otce Jeana-Marieho Le Pena, zakladatele strany (ještě pod názvem Národní fronta), který neskrýval svůj antisemitismus.

V minulosti se Jean-Marie Le Pen například v odpovědi na otázku o francouzském zpěvákovi a herci Patricku Bruelovi zmínil o jeho židovském původu, a to slovní hříčkou evokující holokaust: „Nepřekvapuje mě to. Víte co, příště uděláme celou dávku z pece!“

Jeho dcera Marine Le Pen ho zkritizovala, označila to za „politickou chybu“ a později se vlastního otce ve straně zbavila. Jean-Marie tvrdil, že ty poznámky neměly antisemitský podtón pro nikoho „s výjimkou mých politických nepřátel a imbecilů“.

Wilders je označován za rasistu, ale spíše se na něj hodí označení za někoho, kdo nenávidí islám. Přesnější by tedy asi bylo xenofob.

Překážel mu „umírněný“ postoj vůči islámu

V minulosti prohlásil, že Korán je třeba zakázat stejně jako Hitlerovu knihu Mein Kampf a že on nemá „nic proti muslimům, ale nic jako umírněný islám neexistuje“. Jinými slovy, cíleně neútočí na přívržence náboženství, ačkoli jejich víru jako celek zjevně uráží.

Koneckonců před dvěma lety mu za něco podobného i soud v nizozemském Haagu potvrdil rozsudek o tom, že šířil nenávist, přestože mu nevyměřil žádný trest.

Rozsudek za šíření nenávisti dostal za diskriminaci Maročanů poté, co v roce 2014 organizoval skandování na předvolebním mítinku: ptal se davu, jestli chce více, nebo méně Maročanů. Když příznivci skandovali „Méně!“, odpověděl: „Postaráme se o to.“

Zlomem byla vražda

Narodil se v roce 1963 v městečku Venlo nedaleko německých hranic a vyrůstal v katolické rodině s bratrem a dvěma sestrami. Do politiky vstoupil jako člen klasické pravicové Lidové strany za svobodu a demokracii (VVD – to je ta, za niž donedávna 13 let vedl nizozemskou vládu Mark Rutte, pozn. Deníku N), ale odešel z ní kvůli tomu, co považoval za „umírněný“ postoj strany k islámu a přistěhovalectví.

V roce 2006 založil Stranu za svobodu (PVV) a jejím středobodem udělal protiislámskou politiku. Prohlásil, že jeho pohrdání islámem podnítila vražda radikálního protiislámského filmaře Thea van Gogha v roce 2004 a pobyt v izraelském kibucu.

Místo v Amsterdamu, na němž byl v roce 2004 zavražděn filmař Theo van Gogh a kam lidé přinášeli květiny. Foto: Iijjccoo, Wikimedia, public domain

Po střední škole kvůli nedostatku peněz odcestoval namísto své vysněné

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Profil

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější