Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Skladatel Hauschka se dnes v Praze představí jako klavírista

Hauschka. Foto: Sony Classical.
Hauschka. Foto: Sony Classical.

Pseudonym si vypůjčil od českého skladatele Vincence Houšky. Jeho hraní je atmosférické a přístupné i lidem, kteří zrovna klasiku neposlouchají.

Uměleckým jménem Hauschka, občanským Volker Bertelmann, patří po dvě desetiletí mezi největší propagátory upraveného klavíru. Nástroj typický spíše pro moderní vážnou hudbu dokázal německý muzikant zpřístupnit zcela odlišnému publiku.

Úpravami – vkládáním předmětů mezi struny a ozvučné desky – si interpreti různě nastavují zvuk nástroje. Jak ve studiu, tak především na pódiích proslul Hauschka tím, že na něj stejně dobře dokázal vyšvihnout techno (perkusní zvuky mu vyráběly šálky, pohárky, ale i ping-

pongový míček), a s pomocí efektů podobných těm kytarovým i scénickou hudbu.

Do Prahy přijíždí v nové roli. Letos na jaře vydal na značce Sony Classical novinku A Different Forest, album skrznaskrz klasické, jemuž vévodí klavír bez příkras a herní techniky povážlivě tradiční. Takto se v pátek 17. 5. představí i v pražském Divadle Archa.

 

Novinka zaskočila stálé posluchače řadou změn. Jak dlouhá byla cesta k ní?

Už limitovaná edice alba Abandoned City (2014) obsahovala bonus v podobě druhého disku, na němž byly podobné skladby jen pro klavír. A i moje první sólová deska Substantial (2004) byla čistě klavírní. Nepoužíval jsem k oživení zvuku úprav nástroje, skladby jsem jen doplňoval nahranými ruchy, například z kavárny.

Hauschka. Foto: Sony Classical.

Od vydání Abandoned City jsem soustavně přemýšlel, že bych se chtěl výrazněji posunout. Ne že by moje tehdejší firma (Temporary Residence) odváděla špatnou práci, ale desky se dostávaly spíše k publiku experimentální hudby. Já jsem chtěl zůstat především klavíristou. Přemýšlel jsem proto, jak najít střechu, pod níž by podobné projekty mohly vycházet, protože dodnes „jde ven“ jen zlomek mojí hudby a ani teď nemám někoho, kdo by se postaral o moje menší díla jako je hudba k filmům, divadelním představením anebo repertoár pro smyčcové kvarteto. Proto jsem oslovil Sony, a byl jsem rád, že jsme se domluvili.

A bylo to rozhodování i velmi osobní:

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější