Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mark Rothko a Vincent van Gogh: Paříž právě hostí mimořádné výstavy malířských vizionářů

Slavný obraz Vincenta van Gogha Kostel v Auvers-sur-Oise je jedním z hlavních magnetů výstavy. Foto: Ján Simkanič, Deník N
Slavný obraz Vincenta van Gogha Kostel v Auvers-sur-Oise je jedním z hlavních magnetů výstavy. Foto: Ján Simkanič, Deník N

Historicky vůbec největší výstava děl Marka Rothka by pro leckoho mohla být sama o sobě dostatečnou motivací vyrazit do Paříže. Ale když jsou ve stejnou dobu tamtéž vystaveny ještě obrazy Vincenta van Gogha z jeho posledního období, těžko byste pro návštěvu francouzské metropole hledali lepší chvíli (s výjimkou sportovních fanoušků, kteří čekají na letní olympiádu).

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Souhra okolností svedla do těsného sousedství výstavy dvou malířů, kteří na první pohled nemají moc společného. Vincent van Gogh zemřel o třináct let dříve, než se Mark Rothko narodil.

A zatímco bláznivý Holanďan van Gogh se proslavil energickou pastózní malbou, která se naplno rozvinula až ve Francii, Američan lotyšského původu Rothko se stal legendou díky abstraktním obdélníkovým plochám barev nanášených v lehounkých vrstvách s roztřepenými okraji.

Ač tolik rozdílní v malířské technice, mají leccos společného. Například revoluční umělecké vizionářství, které otevřelo nové obzory tomu, co se dá malbou vyjádřit. Posedlost tvorbou a oddanost téměř nadlidskému úkolu prostřednictvím barev, tvarů a imaginace neustále hledat co nejpřesnější a nejintenzivnější výraz.

Vnitřní rozervanost přecházející do psychické nemoci ústící v podobnou sebeničivou tragédii, která nad celým dílem vyklene temně osudový příběh. Autorský konflikt mezi potřebou prosadit se a nechutí přistupovat na kompromisy, pomalý nástup dostatečného uznání a nakonec celosvětovou slávu.

Ale i v práci s barvami lze u obou umělců najít leccos společného – oba zásadním způsobem využívají souhry podkladové barvy a jejího překrytí, liší se jen v aplikaci barevného spojení. Zatímco van Gogh do hladké spodní vrstvy štětcem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější