Deník N

Trump je to nejlepší, co se Americe mohlo stát. Bez něj by šla úplně doleva a to by byl průšvih, říká Olga Matušková

Waldemar Matuška s manželkou Olgou na snímku z koncertu v Miami na Floridě v roce 2005. Foto: ČTK
Waldemar Matuška s manželkou Olgou na snímku z koncertu v Miami na Floridě v roce 2005. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Ve čtvrtek 30. května uplyne deset let od chvíle, kdy v americkém St. Petersburgu zemřel jeden z ikonických českých zpěváků Waldemar Matuška. Jeho žena Olga od té doby v jejich floridském domě nezměnila vůbec nic. „Je to, jako by nikdy neodešel,“ říká v rozhovoru pro Deník N těsně před odletem z Floridy do Česka. Tuto středu ji v Praze čeká koncert na manželovu počest, na kterém bude zpívat.

Za pár hodin odlétáte zase po delší době do Česka. V čem vám tu rodná země chybí?

Víte, když jsem tady, vzpomínám na Prahu, když jsem tam, těším se domů. Ale dneska už vám nemusí nic chybět. Prostě sednete do letadla a za půl dne jste tam. Takhle jsem si naposledy zaletěla na své 70. narozeniny, kamarádi si udělali oslavu a nevěděli, že na ni přijedu, a tak jsem je překvapila. Ale za tři dny už jsem musela letět zase zpátky, měla jsem tu práci.

Co děláte?

Živím se tu jako realitní makléřka. Prodávám lidem domy a byty. Nakupuju, rekonstruuju, zprostředkovávám. Moc mě to baví a taky mi to docela jde, abych se pochválila. Je to zajímavá práce, hodně se setkáváte s lidmi a dozvídáte se jejich příběhy. Ale také je potřeba hodně lidí znát. I v tomhle oboru mi pomohlo Waldovo jméno, protože asi 80 procent mých zákazníků jsou Češi a Slováci, kteří chtějí investovat peníze na Floridě.

V čem je pro vás smutek po vašem muži jiný než tehdy? Jak je znát těch deset let?

Bolest z toho, že tu Walda není, je úplně stejná. Je to rána, která se nikdy nezahojí. Kdo o někoho milovaného přišel, ví, o čem mluvím. To, co je jiné, je doba, která od jeho odchodu uplynula. Je stále víc věcí, které už jsme spolu nezažili a které s ním nemám spojené.

Pořád bydlíte v domě, který jste spolu postavili?

Pořád, a všechno tu je tak, jak jsme to s Waldou vybudovali a zařídili. A tak pro mě svým způsobem nikdy neodešel. Já se jím neustále tak nějak vnitřně řídím. Vždycky si říkám, co by na to řekl nebo jak by to udělal. Ani ty roztrhané džíny

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější