Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Evropská unie čelí demokratickému paradoxu, se kterým si neví rady

Zasedání Evropského parlamentu. Ilustrační foto, zdroj: EP
Zasedání Evropského parlamentu. Ilustrační foto, zdroj: EP

Europarlament je jediná instituce, kterou obyvatelé Unie přímo ovlivní ve volbách. Jeho posilování ale k demokratičtější EU stačit nebude, varují experti.

Vytenis Andriukaitis zná velmi dobře jak Evropskou unii, tak Sovětský svaz. Stalinský režim nechal ve čtyřicátých letech rodiče litevského eurokomisaře deportovat na Sibiř. On sám se narodil v gulagu. V roce 1990 byl jedním se signatářů litevské deklarace nezávislosti.

Když britský ministr zahraničí Jeremy Hunt loni přirovnal Evropskou unii k sovětskému žaláři národů, Andriukaitise tím rozčílil. „Rád vás poučím o hlavních rozdílech mezi Evropskou unií a Sovětským svazem. A také o tom, proč jsme ze Sovětského svazu utekli. Kdykoliv. Cokoli by vám pomohlo,“ napsal tehdy litevský eurokomisař na Twitter.

Ostrou reakci si Hunt vysloužil i od hlavního mluvčího Evropské komise Margaritise Schniase: „Ve vší úctě bych řekl, že by pro nás všechny bylo užitečné – a pro ministry zahraničí obzvlášť – otevřít si občas nějakou knihu o historii.“

Hunt však není jediný, podle koho má Evropská unie problém s demokracií. Mezi takové patří i pravicová populistka Marine Le Penová či šéf italské Ligy severu Matteo Salvini. I v České republice můžeme

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Volby do Evropského parlamentu

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější