Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Éra člověka končí, říká filozof technologií

„Když vnímáte technologie jen jako technologie, uniká vám důležitý problém z hlediska udržitelnosti,“ říká Blok. Foto: archiv V. B.
„Když vnímáte technologie jen jako technologie, uniká vám důležitý problém z hlediska udržitelnosti,“ říká Blok. Foto: archiv V. B.

Katastrofální dopady snahy přírodu kontrolovat a využívat pouze k našemu prospěchu odhaluje všudypřítomná klimatická krize. Podle nizozemského filozofa technologií Vincenta Bloka cestu z ní nemůže nabídnout čistá víra v technologický pokrok, ovšem ani snaha se co nejvíce uskromnit. Člověk se musí naučit uspokojovat svoje touhy jiným způsobem. A především přetvořit ekonomický systém tak, aby v jeho základu nestála nutnost donekonečna kupovat nové produkty a znečišťovat planetu. „Nyní je stěžejní experimentovat s alternativními možnostmi, a to jak na úrovni technologií, tak i v rámci politických a občanských iniciativ nabízejících novou organizaci věcí veřejných,“ zdůrazňuje Blok.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rozhovoru se kromě jiného dozvíte:

  • Proč bychom se měli jako lidstvo vzdát snahy stále vše kontrolovat.
  • V jaké fázi antropocénu se teď nacházíme.
  • Co je biohospodářství.
  • Proč i to, co se zdá na první pohled udržitelné, nakonec udržitelné být nemusí.

Pojďme si na začátek připomenout co je to antropocén a jak jsme se do této epochy dostali?

Existují různá geologická období, například v době ledové byl rozhodujícím faktorem, který určoval, jak bude vypadat planeta Země, led. Antropocén je epochou, ve které podobu planety určuje člověk a lidské technologie. Když si představíme, že bychom se vzdálili ze zemského povrchu a podívali se na sebe například z Měsíce, všude na planetě uvidíme stopy lidského původu. Ať už jde o internet, různá potrubí a sítě, či znečištěné životní prostředí. Taky proto jsme o této epoše začali přemýšlet tak, že geologickou sílu, která mění podobu planety, představuje člověk. První fáze antropocénu začala s průmyslovou revolucí. Nyní se nacházíme ve druhé fázi, počínající druhou světovou válkou, kterou nazýváme velkou akcelerací – vidíme strmý nárůst emisí skleníkových plynů, znečištění a další dopady. Nyní už víme, že náš současný způsob života musíme změnit. Životní prostředí jsme znečistili natolik, že něco dělat jinak musíme, a přemýšlíme, jak pokračovat dál. Jsme uprostřed hledání podoby post-antropocénu.

Jaký je v období antropocénu vztah člověka k přírodě?

Člověk a příroda jsou v antropocénu zcela propojeni. Dříve byli člověk a divoká příroda chápáni jako protiklady. V Bibli dokonce najdete pobídku, aby člověk přírodu kontroloval. V tom jsme skutečně uspěli. Jsme všude, všechno kontrolujeme. Divoká příroda už v podstatě neexistuje.

V poslední knize říkáte, že roli člověka jako toho, kdo kontroluje přírodu, musíme zpochybnit. Zároveň ale vidíme, že pro zvládání klimatické a ekologické krize je určitý „managment“ potřeba. Ať už jsou to zásahy kvůli ochraně vymírajících druhů, výsadba stromů, pohlcování oxidu uhličitého při zemědělské produkci, geoinženýrské pokusy a podobně. To vše jsou výrazné zásahy do přírody. Je vůbec možné a žádoucí do přírody přestat zasahovat?

Faktem je, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Rozhovory

Technologie

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější