Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Unikátní experiment ukázal, že Rusové nejsou slepě militantní. Potřebují k agresi Putina

Vladimir Putin vystoupil na moskevském stadionu v Lužnikách před desítkami tisíc lidí s patetickým projevem, v němž Rusy vyzýval k boji proti nacismu. Tím nacismem myslí Putin celý Západ. Foto: ČTK/AP
Vladimir Putin vystoupil na moskevském stadionu v Lužnikách před desítkami tisíc lidí s patetickým projevem, v němž Rusy vyzýval k boji proti nacismu. Tím nacismem myslí Putin celý Západ. Foto: ČTK/AP

Většina Rusů podle průzkumů veřejného mínění dlouhodobě podporuje Putina. Pokud Putin podporuje válku, pak i většina Rusů souhlasí s válkou. Podle neobyčejného dánského průzkumu z roku 2021, zveřejněného nyní ve vědecké publikaci, by před únorem 2022 hlasovalo pro válku jen 8 procent Rusů. Jakmile ovšem Putin vloni zavelel do útoku, zvýšil se počet podporovatelů války v Rusku zhruba na polovinu.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Sociologové tomu jevu říkají „fenomén Putin“. Spočívá v prostém zjištění: Po celou dobu, kdy je u moci (buď v prezidentské, nebo v letech 2008–2012 přechodně v premiérské funkci), se Vladimir Putin těší většinové, a chvílemi drtivé podpoře.

Dotazovaní ruští občané na mnohokrát sociology opakovanou otázku „Schvalujete, nebo neschvalujete kroky, které činí Vladimir Putin?“ zpravidla neodpovídají většinově záporně. Naopak počet těch, kteří s Putinem souhlasí, je dlouhodobě v průzkumech vyšší než 60 procent.

Dotázaní Rusové, docházejí k závěru dánští vědci v komentáři k výsledkům průzkumu, přinejmenším ze 40 % souhlasili s Putinovým tvrzením, které jim předložili, ať už bylo jakékoliv.

Podle politologa Konstantina Kalačjova z mnoha sociologických výzkumů vyplývá, že Rusové podpoří prakticky jakékoliv Putinovo rozhodnutí: „Podpoří rozhodnutí prezidenta o zastavení ‚speciální vojenské operace‘? Podpoří. Podpoří rozhodnutí prezidenta o pokračování ‚speciální vojenské operace‘? Podpoří. To nejdůležitější je, že v naší společnosti lidé delegovali svá práva na hlavu státu.“

Podle profesora Alexeje Levinsona, který vyučuje sociologii na moskevské Vysoké škole ekonomiky, je hlavním z celé řady důvodů sentiment, touha Rusů vrátit „staré dobré časy“. Putin je pro ně nadějí a vše, co dělá, včetně války na Ukrajině, vnímají jako cestu vedoucí ke kýženému cíli.

Rusové proto podle mnoha sociologických výzkumů agresi proti Ukrajině většinově podporují. Během válečného konfliktu zůstává podíl těch, kdo věří, že Putin nemohl jednat jinak a koná pro dobro vlasti, prakticky stále stejný.

Jak to ale bylo před válkou?

Dánští politologové Jakob Tolstrup a Sutan Krishnarajan z Univerzity v Aarhusu provedli v roce 2021, tedy rok před velkou ruskou invazí na Ukrajinu, sociologický experiment. Nejenže se ptali Rusů na jejich názor na případný útok ruské armády proti sousedům, ale snažili se zjistit, jak názory lidí ovlivňují prezidentovy výroky k tématu. Ukázalo se, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ukrajina

Vladimir Putin

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější