Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

live! Předlistopadoví zakázaní spisovatelé vyvolávají sentiment, k jejich dílům se ale vrací málokdo

Bohumil Hrabal v pivnici U Zlatého tygra Foto: ČTK
Bohumil Hrabal v pivnici U Zlatého tygra Foto: ČTK

Když před 34 lety padl komunistický režim, padl s ním i zákaz vydávání některých autorů. Dříve zakázaní spisovatelé a jejich díla zaplavili knihkupectví a také knihovničky chtivých čtenářů. Poptávka po jejich knihách ale 34 let po revoluci setrvale klesá.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V roce 1990 se uvolnil trh a na něm se najednou vyrojilo dva tisíce soukromých nakladatelů. Ti začali rychle uspokojovat poptávku po do té doby nedostupné literatuře.

Před rokem 1989 se ke čtenářům obtížně dostávala například díla Egona Bondyho, Ivana Klímy, Ivana Jirouse, Ludvíka Vaculíka či Bohumila Hrabala. Většina z nich se dostala na pulty knihkupectví záhy po revoluci.

Z té doby pocházejí zásadní vydání děl těchto autorů v našich knihovnách. A také v antikvariátech, kam řada z nich z rušených knihoven zamíří.

„České knihovny jsou plné nejen knih z dob socialismu, které vycházely v obří produkci, ale právě také dříve zakazovaných autorů vydaných v devadesátkách. Vyplňují české knihovny, v majitelích

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

live!

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější