Jurečkova reforma systému pomůže, shodují se ekonomové. Na jeho udržení ale budou potřeba další zdroje
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden představil další část důchodové reformy. Ta má stabilizovat český penzijní systém, který se v dalších desetiletích kvůli stárnutí obyvatelstva dostane pod významný tlak. Zeptali jsme se čtyř ekonomů, jak zásadní tyto změny jsou a co bude do budoucna ještě potřeba změnit.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
První část změn v penzích Marian Jurečka představil letos na jaře. Omezil například předčasné důchody, do kterých je nově možné chodit s menším předstihem. Důležitější ale byla další část reformy, se kterou ministr seznámil veřejnost v půlce listopadu.
Změní se především věk odchodu do důchodu. Ten je nyní zastropovaný na úrovni 65 let. Nově by měl být navázaný na průměrnou dobu dožití. S jejím prodlužováním v dalších letech se oddálí také odchod do penze.
Jurečka slibuje, že datum odchodu do důchodu se budoucí penzisté dozvědí s patnáctiletým předstihem tak, aby se na něj mohli připravit. Průměrně by pak lidé měli v důchodu strávit asi 21,5 roku.
Reforma rovněž upravuje výpočet důchodů, ty nově porostou pomaleji. Cílem je stabilizace takzvaného náhradového poměru, který porovnává průměrnou penzi s průměrnou hrubou mzdou. Nyní se přiblížil 50 procentům, dlouhodobě by ale měl být asi o deset procentních bodů nižší.
Jurečka představil také sérii takzvaných „prorodinných“ opatření. Manželé budou moci využít takzvaný společný vyměřovací základ, oba tak budou brát stejně vysokou penzi, která bude vypočítána z obou příjmů. Ministr chce rovněž postupně ukončit takzvané výchovné, jež k důchodu hlavní pečující osobě přidává 500 korun za každé vychované dítě. To by měl nahradit právě nový společný vyměřovací základ.
V anketě se ptáme:
- Je možné návrhy zveřejněné ministrem Marianem Jurečkou označit za důchodovou reformu? Jaké z představených opatření je za vás klíčové?
- Jaký krok v reformě naopak chybí? Na co dalšího by se měla vláda pro zajištění stability penzijního systému zaměřit?
Odpovídají:
Petr Janský: člen Národní ekonomické rady vlády, člen poradního týmu ministra práce, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Danuše Nerudová: bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Jan Pavel: člen Národní rozpočtové rady
Štěpán Jurajda: člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy, institut CERGE-EI
Je možné návrhy zveřejněné ministrem Marianem Jurečkou označit za důchodovou reformu? Které z představených opatření je za vás klíčové?
Petr Janský: Ať už oznámené změny důchodového systému budeme nazývat reformou, nebo ne, alespoň dvě z nich mají výrazný vliv na to, co od našeho důchodového systému může dnes mladý člověk v budoucnu očekávat.
Zaprvé věk odchodu do důchodu. Hranice odchodu do důchodu se bude zvyšovat spolu s věkem dožití, ale jen o dva měsíce za rok a jen pro lidi narozené po roce 1965. Cílem je, aby průměrná délka výplaty důchodu zůstala na stejné úrovni jako nyní, tedy zhruba 21,5 roku. Dnes mladí lidé tedy půjdou do důchodu později než jejich rodiče, ale díky rostoucímu věku dožití se jejich očekávaný počet let v důchodu snižovat nebude.
Zadruhé výše důchodu. Nově přiznané důchody se budou pro budoucí důchodce počítat o něco méně výhodněji, než je tomu dnes. Důchody by měly nadále růst, ale méně než před změnou. Dnes mladým lidem budou jejich důchody počítány o něco méně výhodně než důchody jejich prarodičů, ale díky rostoucím příjmům a životní úrovni se jejich kvalita života v důchodu nemusí ve srovnání s jejich předky příliš, jestli vůbec, snižovat.
Danuše Nerudová: Odmítám
