Cannes, den druhý: Ukradnou Bídníci ze sídliště palmu vítězství?
Na festivalu v Cannes se rozjela filmová soutěž o prestižní Zlatou palmu. Zaujali Bídníci, revoluční drama o životě na pařížském sídlišti, které aktualizuje společenskou fresku Victora Huga. Favorité jako Ken Loach, bratři Dardennové anebo Quentin Tarantino zatím ale čekají ve startovních blocích.
Nespravedlnost a sociální kritika. Po ekologickém akcentu Jima Jarmusche v zahajovací zombie komedii Mrtví neumírají se canneská soutěž zakousla do svých oblíbených témat. Francouzský dokumentarista Ladj Ly se v dramatu Bídníci podíval na své rodné pařížské sídliště. K ostříleným policajtům přibude nováček Stéphane zvaný Pomáda. Sledujeme jeho první den ve službě. Společně s rasistickým Chrisem a zkorumpovaným Gwadou projíždějí ulice, jimž vládne muslimské bratrstvo, gangy dealerů anebo romských cirkusáků.
Festival v Cannes zahájila apokalypsa podle Jarmusche
„Já jsem zákon, já jsem zákon!“ křičí tu Chris na nebohé děti, které lustruje a šikanuje. Gwada se tiše přidává a Stéphane nevěřícně kouká. Potud nic objevného. Pak ale problémový klučina Issa ukradne z cirkusu lvíče. Policejní honička eskaluje ve střet s množstvím naštvaných dětí. Gwadovi ujedou nervy a prst na spoušti flashballové pušky, policajty ale mnohem víc znervózňuje, že celý výjev zachytila dronová kamera Issova vrstevníka.
Bídníci 21. století
Bídníci se odehrávají na nechvalně proslulém sídlišti v Montfermeil, kde se před 150 lety odehrával stejnojmenný román Victora Huga o napraveném kriminálníkovi Valjeanovi. Režisér Ladj Ly protkává svůj film citacemi z románu, nabízí především vhled do místní chudé komunity. Akcentuje pak vzpouru mladých proti dospělým, která rezonuje s mnoha současnými protesty. Jde o vypjatý, kolektivní portrét, který žaluje zneužívání moci a nespravedlnost.
Bídníci tak navazují na řadu francouzských angažovaných filmů. Vzpomeňme alespoň Nenávist (1995), v níž o sobě dal poprvé vědět Vincent Cassel coby buřič, který si to chtěl vyřídit s policajty, anebo formativní videoklip Stress (2007) o partě mladých výtržníků. Pro kapelu Justice ho natočil Romain Gavras, jeden ze zakladatelů produkčního kolektivu Kourtrajmé, jehož členem je právě i Ladj Ly. Ten se v Bídnících profiluje jako pozoruhodně schopný vypravěč s citem pro tempo, syrovou akci a emoce. A konečně dal smysl dnes tolik nadužívaným dronovým záběrům.
Sociálně nesmiřitelný pohled nabízí i brazilští režiséři Kleber Mendonça Filho a Juliano Dornelles v dramatu Bacarau. V rurálním, bohem zapomenutém městečku se objeví američtí turisté vedení Udem Kierem, kteří si přijeli trochu zastřílet. Na lidi. Krvák je spíše nevyvážený, ale upozorňuje na divoké poměry a korupci v brazilském vnitrozemí.
Mají Bídníci nebo Bacarau šanci na canneské pódium, na místo v análech? To uvidíme až příští sobotu, ale bez šance určitě nejsou. Splňují to, co se od zdejší soutěže čeká, aktuálnost, společenskou kritiku, posouvání formálních hranic.
Kdo získá palmu?
Proč je ale Palme d’Or tak důležitá? Samotný objekt z osmnáctikarátového zlata má hodnotu 20 tisíc eur. Jde ale především o symbolicky nejcennější filmovou trofej po Oscarovi. Canneský festival se koná v kolébce kinematografie od roku 1946, plány na dřívější start zhatila druhá světová válka. Dramaturgové dlouhodobě šlechtí smysl pro uměleckou kvalitu i prvotřídní skandály – v šedesátých letech tu objevovali francouzskou, českou a později i americkou novou vlnu. Vyhrál tu Luis Buñuel i Quentin Tarantino. Brigitte Bardotová se tu ukázala v bikinách, v neklidném roce 1968 tudy procházela revoluce a Martin Scorsese tu zažil své zuřivé období, kdy si jezdil pro drogy až do Paříže.
Během let festival vyrostl v obří akci. Sjíždí se sem 40 tisíc návštěvníků z filmové branže, na filmovém trhu se obchoduje s více než pěti tisíci tituly. O zlato si to ale rozdá jen pár vyvolených. Ředitel Thierry Frémaux se svým týmem vybral do letošního klání jednadvacet titulů. Jde o mix starých mistrů, nováčků i slibných provokatérů a odvážlivců. Sociální témata budou akcentovat předchozí vítězové Ken Loach s filmem Sorry We Missed You o řidiči v době Uberu, bratři Dardennové se v portrétu Young Ahmed věnují třináctiletému klukovi, který volí mezi vlivem imáma a pozemských pokušení. Na slavnosti nemůže chybět Quentin Tarantino, jehož Tenkrát v Hollywoodu se odehrává ve filmovém prostředí, podobně jako novinka Pedra Almodóvara Bolest a sláva s Penélope Cruzovou a Antoniem Banderasem.
Praktiky současné mafie zase tematizuje italský veterán Marco Bellocchio ve filmu Zrádce i jeho rumunský kolega Corneliu Porumboiu s kusem La gomera o mafiánském agentovi, který se musí naučit hvízdací řeč, aby podfoukl policajty. Asijským favoritem je letos Bong Joon-ho s dramatem Parasite. V soutěži jsou výrazně zastoupené i režisérky, předem se dobře hovoří o vášnivém historickém dramatu Portrait of a Lady on Fire, které natočila Céline Sciammaová.
O vítězích rozhodne porota pod vedením mexického režiséra Alejandra Gonzálese Iñárritua. Zasednou v ní inspirativní figury současného filmu jako řecký buřič Yorgos Lanthimos, polský režisér Pawel Pawlikowski anebo mladá americká herečka Elle Fanningová. Na čem se mohou dohodnout? Uvidíme v sobotu 25. května.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
