Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stavíme bungalovy v polích, kde budou v budoucnu opuštění vdovci a vdovy závislí na vnoučatech s auty, říká urbanista

„Pracovníci se nepřestěhují jen tak někam, protože zároveň budou čekat, že tam bude jóga. A to ne jedna jóga, ale čtyři jógy a z toho jedna pro psy. A zmrzlinárna pro psy. Prostě mnoho dalších služeb, které může nabídnout jenom velké město,“ říká urbanista Petr Bednár. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Pracovníci se nepřestěhují jen tak někam, protože zároveň budou čekat, že tam bude jóga. A to ne jedna jóga, ale čtyři jógy a z toho jedna pro psy. A zmrzlinárna pro psy. Prostě mnoho dalších služeb, které může nabídnout jenom velké město,“ říká urbanista Petr Bednár. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Města a víc obyvatel v nich nabízí odpověď na to, jak čelit mnohým výzvám blízké budoucnosti. Ve městech a jejich bezprostředním okolí bude žít stále více lidí a kvalita těchto míst se výrazně projeví na kvalitě našich životů. Architekt a urbanista Peter Bednár vysvětluje, že stavět města dobrá pro život je v Česku extrémně náročné. „Máme procesy nastavené tak, že nejjednodušší je suburbanizace a stavění skladů v krajině, u které už teď víme, že se rapidně vysušuje,“ říká v rozhovoru, který vznikl při příležitosti Konference N.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Co je typická budova, která se dá v Česku postavit s nejmenšími problémy?
  • Jak by českým regionům pomohlo, kdyby se postavilo třicet tisíc bytů v Praze a sedmdesát tisíc jinde?
  • Jaký je recept na odmítavý postoj lidí k výstavbě v jejich okolí?
  • Proč je pražský Anděl ideálním místem pro život?

Co budeme z hlediska života ve městech řešit v roce 2050?

Neumím předpovědět budoucnost, ale myslím, že některé věci už teď trefit můžu. Pro Českou republiku jsou podle mě tři. Tím prvním je klima – bude jiná teplota, což pro nás znamená třeba méně chmelu v krajině.

Druhým je, že je tady velké množství starých lidí. V roce 2050 tady má být třicet procent populace starších šedesáti let. To nezní až tak hrozně, ale je to na úrovni dnešního Japonska, které je považované za přestárlé. Z pohledu života to bude znamenat mnohem víc seniorů, kteří potřebují víc stínu, kratší vzdálenosti, pohodlnější cestování. Mě osobně to velmi zajímá, protože budu jedním z nich.

Co je ta třetí věc?

Že jsme nezačali s ničím, co by nám mohlo v roce 2050 pomoct. Jestli chceme víc stínu, tak je nyní dobrý čas začít se sázením stromů, které nám budou stínit. Ale to v podstatě nejde.

Je potřeba zásadně zrychlit nárůst nízkoemisní dopravy, ale postavit typickou tramvajovou trať v Praze trvá čtrnáct let. Důvodem je, že je moc hlučná a hlukové limity v Praze nastavuje Ústí nad Orlicí. To je sice velmi hezké město, ale v okruhu sto padesáti kilometrů tam není žádná tramvaj, takže si myslím, že tam možná neumí správně odhadnout výhody a nevýhody případného systému.

Dejte mi příklad města nebo místa v Česku, které považujete za dobré pro život. Až bude rok 2050 a budete v důchodu, kde byste chtěl žít?

Takové místo mám – je to

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Konference N: Jsme připraveni?

Rozhovory

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější