Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Petr Pithart před oponentem nikdy nepřibouchne dveře, celý život věří v dialog, vyjednávání, konsenzus

Petr Pithart (1941). Foto: Roman Vondrouš, ČTK
Petr Pithart (1941). Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Seriál Česká inteligence: Celý život je jednou nohou politikem, druhou intelektuálem. Jako politik tím ztrácel, jako intelektuál získával. Mezi českými politickými veterány asi není druhého člověka, který by tolik věděl nejen o tom, co sám v politice zažil, ale i o četných historických a mezinárodních kontextech. Jeho politické omyly přebíjela ctnost, která poroučela hledat vždycky, za všech okolností, konsenzus. Nebylo zaznamenáno, že by před oponentem ve zlém přibouchl dveře.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Jedním z nejstarších zážitků Petra Pitharta (1941) bylo, když ho v Malých Kyšicích u Kladna, kde vyrůstal, sovětští vojáci v květnu 1945 nechali dvě noci přespat ve velitelském tanku. Máma mu to dovolila. Určujícím rodičem byl otec, který však byl neustále daleko: předválečný komunista, za války vězněný v Terezíně a Dachau, od poloviny padesátých let politik a diplomat, který se vypracoval až na československého velvyslance v Paříži. Odvolán byl poté, co v reakci na sovětskou okupaci v roce 1968 vznesl protest k francouzské vládě.

Syn nebyl s otcem v blízkém kontaktu, vyrůstal na internátu. Snad ze vzdoru dělal skoro všechno naopak. Nejenže se dlouho nezajímal o politiku, ale ani nečetl. „Nic“ ho nezajímalo. Pokud něčím žil, tak atletikou (běhal sprinty), později hrál ragby.

Číst nakonec začal, až když

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější