Horory, horská dráha nebo chilli papričky. Proč vyhledáváme zážitky, které nám způsobují utrpení?
Pouze lidé si užívají věci, které jsou ve své podstatě negativní a vyvolávají emoce nebo pocity, kterým jsme naprogramovaní se vyhýbat, abychom si uvědomili, že ve skutečnosti nepředstavují hrozbu, říká psycholog Paul Rozin.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Neurovědec a spisovatel Sam Harris kdysi řekl, že „všechno, co děláme, děláme s cílem změny vědomí“.
Proto tvoříme přátelství, jíme vybraná jídla nebo cestujeme – abychom pocítili lásku a zažili jsme něco příjemného nebo nového. Pro kámen je naopak všechno stále stejné, proto ani nežije.
Jenže lidé nevyhledávají jen pozitivní emoce a pěkné zážitky, ale i to, co jim způsobuje utrpení.
A tak sledujeme hororové filmy nebo jezdíme na horské dráze, přestože se strašně bojíme.
Pokoj číslo 311
Lidé se například každý rok zapojují do loterie, aby mohli strávit jednu noc v hotelovém pokoji číslo 311 hotelu Red House ve státě Tennessee, kde v roce 1927 Annalise Netherly její žárlivý milenec uťal hlavu.
O pokoj je takový zájem, protože v něm podle hotelových hostů straší – hovoří o stínech postav, nevysvětlitelných zvucích, blikajících světlech nebo samovolném pouštění vody z kohoutku.
Kromě strachu lidé vyhledávají i zážitky spojené s bolestí, a tak běhají maratony, stoupají na vrcholy hor nebo jedí chilli papričky.
„Pálivou chuť jsem cítil tři a půl hodiny. Potom přišly hrozné křeče,“ řekl Ed Currie o konzumaci nejpálivější papričky Pepper X, kterou sám vypěstoval. Pro agenturu AP muž dodal, že asi hodinu sténal bolestí.
Otázka zní: proč vyhledáváme strach, bolest, nebo jiné zážitky, které nám způsobují utrpení?
Jako trenažér v autoškole
Existují situace, kdy je naší mysli jedno, jestli je to, co se děje, skutečné – proto nás například vzrušuje nejen skutečný sex, ale i pomyšlení na něj nebo jeho sledování, píše psycholog Paul Bloom z Yalovy univerzity v knize How Pleasure Works (Proč se nám líbí to, co se nám líbí).
Důležité je, že v naší hlavě je to jako doopravdy.
Má-li lidská mysl takovou schopnost,
