Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Klidně tu může vzniknout další globální úspěch. Spousta firem se ale drží při zemi, říká Vlček z bývalého Avastu

Ondřej Vlček v 90. letech začínal jako řadový vývojář v Avastu. Dnes je prezidentem firmy Gen, která vznikla spojením české antivirové firmy s americkým Nortonem. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ondřej Vlček v 90. letech začínal jako řadový vývojář v Avastu. Dnes je prezidentem firmy Gen, která vznikla spojením české antivirové firmy s americkým Nortonem. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ondřeji Vlčkovi se přezdívá nejbohatší český zaměstnanec. Ve výrobci antivirů Avast jako generální ředitel a akcionář vydělal miliardy korun. Předloni přes třetinu svého jmění věnoval na založení nadace, v níž se svou ženou Katarínou financují vznik hospice pro těžce nemocné děti. „Neměl by to být nějaký izolovaný ústav, do kterého se děti zavřou. Měl by to být otevřený prostor, ve kterém budou mít možnost setkávat se i se zdravými rodinami,“ říká Vlček, který v rozhovoru pro Deník N mluví také o loni dokončené fúzi českého Avastu s americkým konkurentem NortonLifeLock. Jejich spojením vznikla softwarová korporace Gen Digital, jejímž prezidentem se stal právě Vlček.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme?

  • Jak se proměňují kybernetické hrozby?
  • Co dělat pro to, aby česká firma prorazila v cizině?
  • Není pro Ondřeje Vlčka monotónní se od studií zabývat stále stejným oborem?
  • Jak daleko je projekt dětského hospice?
  • Co s českým manažerem udělal zisk značného jmění?

Poslední dobou se v Genu vedle kyberbezpečnosti zabýváte také odhalováním dezinformací nebo takzvaných deepfakes, tedy videí upravených umělou inteligencí. Díky nim lze člověku vložit do úst i to, co nikdy neřekl. Někdo by na to ale mohl namítnout, že se pak stavíte do role četníka, který posuzuje obsah a určuje, co je správné, a co ne. Co byste na to řekl?

Ano, dnes máme prototypy nástrojů, které tuhle oblast řeší. Žádný z nich ale nemá za cíl lidem říkat, co mají považovat za pravdu a nepravdu. Je to spíše taková pomůcka, aby si lidi mohli udělat vlastní obrázek sami.

Když vidím nějaký kus informace, tak mu můžu a nemusím věřit. Inteligentní lidi si danou věc snaží ověřit, dívají se na zdroje nebo sledují kontext – kdo všechno na dané téma něco napsal. Takovéto procesy se snažíme automatizovat nebo zefektivnit.

Takže když například uvidím nějaké video, které může být deepfake, tak ho proklepnete a pak mi napíšete, že podle takových a takových indicií se může jednat o podvrh?

Náš nástroj vám třeba může říct, že nějaký obsah byl vytvořen umělou inteligencí. Nebo může říct, že daná informace byla zmíněná v dalších pěti článcích, z toho jeden byl z Reuters, jeden třeba z agentury AP. Podobné ověření byste během deseti minut googlování asi taky zvládl, ale od nás ho dostanete na stříbrném podnose bez práce.

Tyto produkty u vás ještě k prodeji nejsou?

Zatím máme beta verzi produktu, který se jmenuje Avast News Companion. Technicky je to rozšíření internetového vyhledavače, které je schopné provádět věci, o nichž jsem mluvil. Ještě to není uvedené v ostrém provozu. Předpokládám, že na trh produkt přijde příští rok.

Rozhodně jde o věc, která nás tematicky zajímá. Spojovacím pojítkem je umělá inteligence, která se dnes při útocích do značné míry zneužívá. Při sociálním inženýrství nebo phishingu (způsoby manipulace, při kterých se snaží útočník z člověka vylákat citlivé údaje, pozn. red.) se vytváří obsah sloužící pro dezinformační účely.

Fúze s Nortonem byla hořkosladká

Před rokem Avast fúzoval s konkurenční firmou NortonLifeLock a vznikla dnešní společnost Gen Digital. Jaká pro vás fúze byla? Čím se lišila od dřívějšího spojení Avastu s českým AVG?

Z 90 procent je integrace hotová, což beru za velký úspěch s přihlédnutím k tomu, že jsme obchod uzavřeli někdy před 14 měsíci. Je to podobná zkušenost, jakou jsme měli u AVG. Obě tyto akce byly trochu hořkosladké, odešla během nich spousta kolegů, protože se činnosti spojovaných firem překrývaly. V případě fúze s Nortonem tak z kombinované společnosti odešlo 25 procent lidí.

Na druhou stranu zákazníci díky téhle transakci dostanou lepší produkt jak od Avastu, tak od Nortonu, jejichž obchodní značky jsme zachovali. Společná platforma si bere to nejlepší z obou stran, což uživatelům dodá lepší funkcionalitu.

Pro lidi pracující na našich technologiích zase fúze znamená, že teď má jejich práce větší globální dosah. Dostává se k 500 milionům uživatelů, z nichž je 65 milionů platících zákazníků prakticky ze všech zemí světa.

Jaké je to zvládnout fúzi po lidské stránce, když se zaměstnanci dosud ztotožňovali se značkou Avast a nově je to Gen? Všiml jsem si například toho, že heslo na vaši kancelářskou wifi, které tu máte vyvěšené, pořád obsahuje slovo Avast.

Gen je nová firma. Není to tak, že by byl Avast pohlcený jinou značkou, která by byla zavedená. Jak pro Avasťáky, tak Nortoňáky je Gen nový konstrukt.

Modrá barva je nová a v Avastu jsme ji nikdy neměli. To dost pomohlo, aby se neřešily nějaké žabomyší války typu, že firemní barvy mají být žlutá nebo oranžová jako u fúzovaných firem. Všichni jsme teď v modrých trikách a myslím si, že to docela funguje.

Někdejšímu Avastu se podařilo prorazit globálně. Co by měly další české firmy dělat pro to, aby byly podobně úspěšné?

Když se bavíme o startupech nebo obecně technicky založených firmách srovnatelných s Avastem, předně je nesmírně důležité stavět globální produkt. Jednou z unikátních věcí v začátcích Avastu byl fakt, že se nezaměřil na lokální trh. Firma od začátku hodně přemýšlela nad tím, jak se prosadit v celém světě.

Dnes je to možná jednodušší, než to bývalo v našich začátcích díky tomu, že v online prostoru se to dá dělat relativně snadno. Existuje freemium model (byznysový model, v rámci nějž je základní verze produktu zdarma a platí se až za tu vylepšenou, pozn. red.), který jsme použili jako jedni z prvních. Ten je úžasný v tom, že vás přenese kamkoliv na světě za relativně malé náklady.

Potom si myslím, že je důležitá odvaha nebo nějaká drzost dělat věci trochu jinak. Spousta firem se ale drží při zemi a bojí se dělat nezvyklé věci.

Češi mají tradičně dobré technické vzdělání

Záleží podle vás hlavně na mentálním nastavení, nebo hraje roli i podnikatelské prostředí? Někdo by mohl říct, že v Česku nejsou zase tak dobré podnikatelské podmínky, takže to firmám v podobné globální expanzi spíš brání.

Podmínky se dají vždycky zlepšit. Myslím si ale, že tu reálně není žádný důvod, proč by se tu nemohly postavit další globálně úspěšné firmy. Některé tady i vznikají, což je skvělé.

Co jsou pozitiva Česka? Na čem zdejší byznys může stavět?

Myslím, že schopností Čechů je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hackeři a kyberbezpečnost

Podnikání

Rozhovory

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější