Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Malé církve StB pronásledovala, ale mnohdy nechápala, třeba křest v Balatonu považovala za koupání, říká historik

Hromadné veřejné křty svědků Jehovových a dalších malých křesťanských církví se do bývalého Československa dostaly až po sametové revoluci. Před ní čelily malé církve pronásledování. Fotografie pochází ze sjezdu svědků Jehovových v Praze v roce 2009. Foto: ČTK
Hromadné veřejné křty svědků Jehovových a dalších malých křesťanských církví se do bývalého Československa dostaly až po sametové revoluci. Před ní čelily malé církve pronásledování. Fotografie pochází ze sjezdu svědků Jehovových v Praze v roce 2009. Foto: ČTK

Malé křesťanské církve čelily v komunistickém Československu odlišné situaci než například katolíci. Komunisté pronásledovali všechny věřící, se svědky Jehovovými nebo letničním hnutím si ale často nevěděli rady a nechápali jejich víru ani obřady. Historik Martin Pácha z Ústavu soudobých dějin Akademie věd zkoumal, jak se za komunismu žilo věřícím, které režim označoval za sektáře.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Mysleli si skutečně komunisté, že svědci Jehovovi jsou špionážní organizace?
  • Bylo obvyklé, že Státní bezpečnost oslovovala ke spolupráci církevní představitele?
  • Jak spolu svědci jezdili na dovolené, když jejich víra byla zakázaná?
  • Proč se ke křtu využívala chladicí zařízení v uranovém dole?
  • Proč Církev adventistů sedmého dne povolili, zakázali a zase povolili?

Napsal jste disertační práci s názvem Zakázaná víra: tzv. náboženské sekty a komunistická diktatura. Proč jste si ke zkoumání vybral vztah režimu k letničnímu hnutí a svědkům Jehovovým?

Byla to náhoda. V rámci magisterského studia jsem se zabýval katolickou církví. Před pár lety, když jsem chtěl dělat disertaci, mi kolega doporučil, abych se podíval na ateismus a dobové debaty kolem sekt. Jenže po sepsání projektu se ukázalo, že to není dost velké téma na disertaci.

Když jsem se začal dívat na náboženské skupiny, zjistil jsem, že věřící se dostávali do velice odlišných situací, než jsem znal ze studia katolické církve. Jsem vystudovaný sociální historik, kde se nám snažili vštípit, že se máme zaměřit na věci na okraji společnosti, protože mají větší vypovídající hodnotu o společnosti. Proto jsem se zaměřil na menšinové náboženské skupiny, které do té doby nebyly obsáhle zkoumány.

V čem byl největší rozdíl v přístupu režimu k představitelům „sekt“ a katolíkům?

Nejvíc mě zaujala rychlost perzekuce vůči náboženské společnosti svědci Jehovovi. Byla ještě rychlejší než vůči katolické církvi. Už třetí republika se ke svědkům stavěla hodně negativně, i když proti nim nezasahovala.

Po nástupu komunistů si museli věřící vymyslet rozdílné strategie. Například římští katolíci mohli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Lidská práva

Náboženství

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější