Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vážit každé slovo a být připraven. Sedm rad, jak v Česku příště postavit gigafactory

Pozici české strany nepomohlo, že vláda s představiteli místních obcí nejednala včas. Zvažovaná výstavba gigafactory v Plzni a jejím okolí vzbudila odpor. Foto: ČTK
Pozici české strany nepomohlo, že vláda s představiteli místních obcí nejednala včas. Zvažovaná výstavba gigafactory v Plzni a jejím okolí vzbudila odpor. Foto: ČTK

Továrnu na baterie v Česku společnost Volkswagen nakonec nepostaví. Důvodem je podle německého koncernu nepříznivá situace v automobilovém průmyslu. Takové vysvětlení by ale vládu Petra Fialy nemělo uklidnit. V průběhu jednání totiž došlo k některým chybám, které vyjednávání o továrně výrazně zpomalily. Z nich se přitom může stát rychle poučit a připravit se na příchod dalších investic, možná poučení shrnujeme v sedmi bodech.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Nebyl to kdovíjak horký den, ačkoliv byla téměř polovina prázdnin. Vláda na svém jednání probírala především témata spojená s ruskou agresí na Ukrajině, která kabinet Petra Fialy i pět měsíců od svého začátku intenzivně zaměstnávala.

Mimo jiné ale vláda na tomto jednání odsouhlasila záměr ministerstva průmyslu, podle kterého se bývalé vojenské letiště u Plzně mělo proměnit v průmyslový park. Na něm měla vyrůst gigafactory, továrna na baterie pro elektromobily.

O vzniku továrny se hovořilo již od jara. Jednání ale byla spíše pasivní, místní obyvatelé často nevěřili, že by továrna o rozloze několika set hektarů mohla vzniknout již za několik let. Původním plánovaným termínem zahájení stavby gigafactory byl rok 2025.

„Obce, které tam mají katastry a pozemky, navázaly kontakt s vládním zmocněncem. Zjistili jsme, že se o tom bude teprve rozhodovat,“ řekl loni v červnu Martin Sobotka, starosta města Dobřany. Ty jsou největší obcí v okolí chystané továrny. V té době se teprve rozjížděla jednání mezi státem a obcemi. Vyjasňovaly se podmínky, za kterých by okolní vesnice a města byly ochotné přenechat pozemky, které jsou pro stavbu továrny potřebné. Ale to už bylo pozdě.

„O tom, že má Volkswagen o Česko zájem, jsme věděli už v roce 2021,“ prozradil redakci jeden ze zdrojů blízkých vyjednávání. Více než půl roku tak ministerstva měla informaci o tom, že se Česko vedle Polska a Maďarska řadí mezi hlavní kandidáty pro výstavbu továrny.

Zatímco dvě jmenované země mají výhodu v jednodušších a rychlejších povolovacích procesech potřebných pro stavbu takové továrny, v Česku se příprav chopila Škoda Auto, jeden z nejvýznamnějších tuzemských podniků, který má v jednání se státem dlouholeté zkušenosti.

Deník N sestavil sedm doporučení, co by měla vláda příště udělat lépe.

1) Být připraven

Nebylo nic překvapivého na tom, že by v areálu bývalého letiště v budoucnu mohl vzniknout průmyslový areál. V uplynulých letech se tu v rámci územního plánování připravovaly plány na výstavbu rozsáhlého průmyslového a vědeckého parku, ve kterém by mohlo najít práci až třicet tisíc lidí.

Konkrétní plány pak ale vyšuměly. Mimo jiné kvůli sporu, který ministerstvo obrany vedlo s nájemcem letiště, firmou PlaneStation. Ta chtěla zachovat stávající ranvej a kolem ní vystavět průmyslový areál. Do letiště se ale v posledních letech prakticky vůbec neinvestovalo. Někdejší představa, že by bylo schopné odbavovat velká proudová letadla, tak nebyla reálná. Příprava podnikatelského parku proto na několik let prakticky zamrzla.

Zájem Volkswagenu postavit v lokalitě továrnu na baterie pak úplně změnil proměnné, se kterými se v historických plánech počítalo. Projekt německého automobilového koncernu byl nakonec výrazně menší než velkolepé plány z poloviny minulé dekády.

S ohledem na požadavky obcí bylo ale brzy zřejmé, že letiště ve stávající podobě zanikne. Plocha současné ranveje je uprostřed celého areálu a je tak od okolního osídlení nejdále. Pokud by měla být zachována, na některé z okolních obcí by měla výstavba větší dopad než na jiné.

To vzbudilo odpor letecké komunity, která na letišti stále působí. Její protesty byly jedny z nejhlasitějších. Mimo jiné proto, že tam působí i skupina fanoušků historického letectví. Ta má fanoušky nejen mezi piloty, ale i širší veřejností, která proti zániku letiště ve velkém protestovala. Mnohdy si přitom pomáhala i zavádějícími fakty o elektromobilitě a přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku.

Pokud by přitom tuzemské úřady včas reagovaly na volání investorů po velkých rozvojových plochách, měl by stát na krizovou komunikaci dostatek času. Právě zdlouhavé vyjednávání nakonec mohlo Česko o továrnu připravit, připustil dokonce David Petr z CzechInvestu, který má přípravu podnikatelských parků na starosti.

„Kdybychom měli před rokem připravený podnikatelský park, troufám si říct, že bychom

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Automobily

Podnikání

Průmysl

Vláda Petra Fialy

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější