Jedenáct měsíců v čele kultury. Toto jsou věci, pro které si budeme ministra Staňka pamatovat
Antonín Staněk (ČSSD) ke konci května končí v čele ministerstva kultury. Na závěr jeho jedenáctiměsíčního působení v čele resortu se proti němu postavila řada představitelů kulturní obce i členové ČSSD včetně jejího vedení. Přinášíme přehled Staňkových rozhodnutí, kterými se zapsal do povědomí české kulturní scény.
Od loňského Staňkova nástupu do funkce o něm nebylo téměř slyšet. Neviditelnost mu vyčítali i jeho kolegové z ČSSD. Nejvýrazněji se do něj opřel tehdejší první místopředseda Jiří Zimola, který už loni v říjnu kvůli jeho slabým výsledkům navrhl, aby byl ve vládě nahrazen někým jiným.
Staněk během tří měsíců ve funkci zvládl vyjednat rozpočet ministerstva na rok 2019 a pozastavit přípravy na sedm let rozpracovaném zákoně o ochraně kulturních památek. Zimolovu kritiku už tehdy odmítl s tím, že není oprávněná a má plnou podporu celé ČSSD.
Jak Deníku N sdělily dva zdroje blízké vedení strany, konec Staňka si přál především předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, a to i přes to, že mu do poslední chvíle do médií vyjadřoval podporu. Nechtěl jej ale odvolávat před evropskými volbami, protože se bál, jak se zachová prezident Miloš Zeman.
Další zdroj z nitra strany zase hovořil o tom, že nechtěl ČSSD před volbami poškozovat a doufal, že Staňkovi dojde, že má sám skončit. Hamáček prý také doufal, že se mu podaří přesvědčit veřejnost, že neustupuje tlaku kulturních institucí, nýbrž že jeho konec je iniciativou ČSSD.
Staňkova rezignace je i splněným přáním značné části sociálních demokratů, včetně vedení strany.
Audity a trestní oznámení
O podporu sociálních demokratů ovšem dalšími svými kroky postupně přicházel. Osudné se mu stalo rozhodnutí o