Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Z Budějovic do Prahy. O počátcích oslav 17. listopadu

První ročník Díky, že můžem. Daniel Jirotka (mírně vpravo ve žluté bundě), Lucie Barnat (vpravo od Daniela), Anna Zemanová (vlevo od Daniela)
První ročník Díky, že můžem. Daniel Jirotka (mírně vpravo ve žluté bundě), Lucie Barnat (vpravo od Daniela), Anna Zemanová (vlevo od Daniela)

Před několika lety seděli společně v jedné budějovické kavárně: osm mladých lidí, kteří souhlasili s nabídkou, která se podle jejich slov neodmítá. Sem sahají počátky dnes už tradičních oslav 17. listopadu na Národní třídě. Proč Korzo Národní začali pořádat právě studenti z Českých Budějovic? Jak organizace oslav změnila jejich vnímání 17. listopadu? A proč jde o mnohem víc než o jeden den v roce? Odpovídají organizátoři, kteří se na akci podíleli několik prvních ročníků, Lucie Barnat, Anna Zemanová a Daniel Jirotka.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Vzpomínkové akce na Národní třídě původně pořádala organizace Opona, konkrétně na 20. výročí sametové revoluce. „Před 25. výročím si pak uvědomili, že už jsou tátové od rodin a potřebují vše předat někomu mladšímu,“ vypráví Lucie. Po Česku tedy hledali někoho, kdo se podílí na studentských akcích. Nakonec je zaujali organizátoři Budějovického Majálesu.

Ti podobnou příležitost podle svých slov nemohli odmítnout. „Co se tehdy dělo v ulicích? Lidé šli na Albertov, k památníku na Národní, ale ulice nebyly zavřené pro dopravu. Nebyl tam prostor pro nějakou radost, oslavu a zvedání témat, která jsou pro nás důležitá,“ líčí mladá žena, která nyní pracuje pro České Budějovice v rámci projektu Evropského hlavního města kultury 2028, kde má na starost zapojení veřejnosti.

Společně s dalšími lidmi se tehdy pustili do příprav a po večerech v kavárnách vznikala akce, která dnes pro mnohé ztělesňuje to, jak si sametovou revoluci připomínáme. Letos pořádali už desátý ročník.

„Nesli jsme si zkušenost z organizování Majálesu, proto byl první ročník hodně festivalový, a zároveň jsme se na akci snažili vysvětlovat, co to sametová revoluce byla. Šli jsme od základů,“ popisuje Lucie a dodává, že tehdy bylo povědomí o 17. listopadu i mezi mladými minimální.

Lucie Barnat. Foto: archiv Národního Korza

Celá trojice se shoduje na tom, že začátky nebyly úplně jednoduché. „Měli jsme uspořádat velkou akci na neznámém místě v cizím městě,“ říká Daniel, který v pořádání festivalů pokračuje i nyní se svojí firmou Make More. „Pamatuju si, že jsme šli požádat o zábor na magistrát – přišla tam parta lidí z Budějovic a muselo to působit

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

17. listopad

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější