Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Technologie a trhy vyřeší jakýkoli problém lidstva, tvrdí miliardář ze Silicon Valley v Manifestu technooptimismu

„Vynalézáme technologie, které povedou k materiálnímu nadbytku,“ píše Marc Andreessen. Pokud jde o něj samotného, zdařilo se to dobře.  Foto: JD Lasica, Wikimedia Commons, CC-BY-2.0 DEED.
„Vynalézáme technologie, které povedou k materiálnímu nadbytku,“ píše Marc Andreessen. Pokud jde o něj samotného, zdařilo se to dobře.  Foto: JD Lasica, Wikimedia Commons, CC-BY-2.0 DEED.

Dejte nám nějaký světový problém a my dokážeme vymyslet technologii, která ho vyřeší – když nám nebudou překážet takové špatné nápady jako firemní společenská odpovědnost, řízení rizik, udržitelnost či předběžná opatrnost, říká technologický investor Marc Andreessen. Hodně lidí tím nadchl, ještě více rozčílil.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

První, co na Manifestu technooptimismu zaujme, je to, jak špatně napsaný text to je. Vypadá jako poskládaný z tweetů. Skutečně tak jeho autor dnes uvažuje (bývaly časy, kdy psal dobře), nebo se snaží přizpůsobit očekávanému publiku? Manifest rozhodně neprošel žádným editačním procesem. Proto střídá triviální učebnicová fakta s problematickými a snadno napadnutelnými polopravdami a ty zas s výbornými myšlenkami, které by však potřebovaly rozvinout, lépe vyargumentovat, projít vnitřní oponenturou.

Za přečtení přesto stojí, už jen proto, že dobře vystihuje způsob uvažování mnoha lidí působících v oblasti digitálních technologií; že je reprezentativní pro část Silicon Valley (což je dnes spíš stav mysli než geografický pojem). K pochopení souvislostí dost napomůže, když se napřed seznámíme s autorem textu.

Výmluvný miliardář

Marku Andreessenovi je dvaapadesát let. V jistém smyslu se dá říci, že to je člověk, který kdysi zahájil internetovou revoluci. Nevymyslel samozřejmě budoucí celosvětovou síť jako takovou (to udělala skupina amerických vědců a inženýrů o generaci dříve, v druhé polovině šedesátých let), nevytvořil web, díky němuž lze internet používat bez technických znalostí (to udělal roku 1989 Tim Berners-Lee v ženevském centru jaderného výzkumu CERN), ale napsal program, díky kterému mohl začít web používat každý, kdo chtěl: první široce dostupný a snadno použitelný webový prohlížeč, browser.

Stalo se to roku 1993 na Chicagské univerzitě, v tamním Národním centru pro superpočítačové aplikace (NCSA). Andreessenovi bylo tehdy dvaadvacet, jeho spoluautorovi Eriku Binovi o sedm let více. Jejich program, průvodně nazvaný NCSA Mosaic, byl navržen tak, aby se dal snadno přenést na nejrůznější počítače a operační systémy včetně Windows. Až do té doby, ačkoli je to dnes skoro k neuvěření, jste se z osobního počítače na internet neměli jak dostat.

Mosaic to změnil a díky němu prudce vzrostl zájem o web a internet vůbec. Po pětadvaceti letech existence zažila síť první masový nápor uživatelů, vytvořila obchodní příležitosti a začala se prudce rozvíjet.

Tehdy oslovil Marka Andreessena zkušený

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější