Nové spoření na důchod má stejné mouchy jako “penzijko”, říká vládní poradce Janský
Vládní konsolidační balíček jde podle ekonoma Petra Janského správným směrem. Podle člena Národní ekonomické rady vlády je ale chybné ho prezentovat jako nástroj proti dlouhodobému zadlužování země. „Konsolidačním balíčkem si vláda akorát vydělala na to, aby mohla zvyšovat některé další výdaje nebo snižovat některé daně,“ říká absolvent University of Oxford, který kabinetu radí také s reformou důchodů. Ta má podle něj slabiny v řešení individuálního spoření na stáří.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Co je podle Petra Janského nejhorší částí vládního úsporného balíčku?
- Jaké změny Čechy čekají v případě penzí?
- Jaké jsou slabiny současného penzijního spoření?
- Proč se Janskému nezamlouvá chystaná vládní alternativa k penzijnímu spoření?
Jakou školní známku byste dal vládě v jejím řízení veřejných financí?
Za konsolidační balíček a celkové řízení veřejných financí bych jí dal za dobře, takže trojku.
Proč zrovna tuhle známku?
Jeden ze zásadních počinů v oblasti veřejných financí je konsolidační balíček. Je skvělé, že se do něj vláda vůbec pustila. Bez něj by byl stav veřejných financí ještě méně udržitelný.
Chválím vládu za snahu zvýšit v rámci balíčku některé daně, snížit některé výdaje a tím pádem konsolidovat. Na druhou stranu ale vláda za dosavadní dva roky svého funkčního období řadu dalších daní snížila a řadu výdajů zvýšila.
Když se tedy podíváme na hodnocení celých veřejných financí, velký kvalitativní posun k lepšímu tam není. Spíš jde o drobné úpravy, které zase tolik ve prospěch konsolidace nemluví. Strukturální deficit je letos Národní rozpočtovou radou odhadován na 2,3 procenta HDP a příští rok na 2,2 procenta HDP. Výrazný posun to není. Pořád se bavíme o díře nějakých 200 miliard korun ve veřejných financích, která fakticky nikam nemizí.
Jenom připomenu, že balíček počítá s konsolidací ve výši 150 miliard během dvou let…
Jen v příštím roce by mělo jít asi o 100 miliard. Navzdory tomu se příliš nemění strukturální deficit. Mezitím totiž některé výdaje, například na obranu, vzrostou o desítky miliard. To nekritizuji, hlasovala pro to velká většina v parlamentu. Já, kdybych tam seděl, také hlasuji pro. Ale hlasovalo se o zvýšení výdajů bez toho, aby kdokoliv mluvil o tom, z čeho se to zaplatí.
My víme, co chceme – shodne se na tom většina společnosti prostřednictvím svých politických zástupců – ale už se neřeší příjmy. To není nějaká vyloženě česká vlastnost, ale skoro by nám pomohlo, kdyby tam byl nějaký automat, který by určil, že když se zvýší výdaje o desítky miliard, automaticky by se o takovou částku zvýšily daně.
Zastavme se u razance balíčku. Premiér Petr Fiala říká, že česká společnost by víc neunesla. Prezidentu Petru Pavlovi i části voličů vlády, které jsme v Deníku N zpovídali, pro změnu přijdou reformy málo razantní. Co si myslíte vy?
Mně přišel balíček svou velikostí trefený dobře. Jenže teď už víme, že vláda vedle konsolidace dělá pravý opak, když některé výdaje zvyšuje bez toho, aby se zvyšovaly také příjmy státního rozpočtu.
Konsolidačním balíčkem si vláda akorát vydělala na to, aby mohla zvyšovat některé další výdaje nebo snižovat některé daně. To zní celkem pesimisticky po tom, co kabinet balíček prezentoval jako nástroj proti dlouhodobému zadlužování. To bude i nadále pokračovat. Strukturální deficit zůstává vysoký.
Zároveň je ale třeba dodat, že teď jsem mluvil jen o části balíčku pro příští rok. V roce 2025 by měl mít balíček ještě o polovinu vyšší dopad. Tam je ještě nějaká naděje, že konsolidační úsilí bude ještě vidět. Budou se ale blížit volby do Poslanecké sněmovny a vláda se může snažit voličům zalíbit. Může zase snižovat daně a zvyšovat výdaje.
Ve výsledku to může být tak, že vláda předá veřejné finance v ne tak dobrém stavu, jak bychom si mysleli v květnu, kdy byl představen konsolidační balíček a důchodová reforma.
Když hodnotíme veřejné finance, nesmíme na důchodovou reformu zapomínat. Zatím byla schválena jenom její menší část, ale pokud se stane realitou i její větší část a celá reforma vydrží i další volební období, zásadně to přispěje k udržitelnosti veřejných financí.
Nejbohatší platí klesající daň z příjmů, ti nejchudší jsou zase zdanění moc
Jste členem Národní ekonomické rady vlády. Co jako vládní poradce říkáte na to, že se výsledný balíček nakonec často liší od doporučení, která jste vládě s dalšími experty dali před jeho sepsáním?
Pokud se bavíme o detailech balíčku, který je složený z 60 různých opatření, mám rozporuplné pocity. Kdybyste po mně chtěl, ať je oznámkuju, hodnocení se bude pohybovat v rozpětí od výborného po nedostatečné.
Jaké části vám přijdou nejhorší?
Hodně rozporuplný pocit mám z nastavení progrese u daně z příjmů fyzických osob. Z mezinárodního srovnání, které například v březnu prezentovala OECD spolu s premiérem, vyplývá, že Česká republika málo progresivně zdaňuje příjmy fyzických osob. Za sebe říkám, že u nás příjmy daníme divně.
Když započítáme sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů fyzických osob, lidé s příjmy těsně pod 160 tisíci měsíčně platí z každé další tisícovky na odvodech nějakých
