Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čína už je v Srbsku populárnější než Rusko. Jenže odvrácenou stranu vláda tají

Květen 2020, první půlrok covidové pandemie. Provládní demonstranti v Bělehradu třímají transparent s obřími portéty Aleksandra Vučiće a Si Ťin-pchinga - od té doby je Čína v Srbsku "notoricky známé jméno, které zná každý". Foto: Marko Djurica, Reuters
Květen 2020, první půlrok covidové pandemie. Provládní demonstranti v Bělehradu třímají transparent s obřími portéty Aleksandra Vučiće a Si Ťin-pchinga – od té doby je Čína v Srbsku „notoricky známé jméno, které zná každý“. Foto: Marko Djurica, Reuters

„Naše vláda si partnerství s Čínou považuje,“ vzkázal z Pekingu domů do Srbska Aleksandar Vučić. Srbský prezident a suita jeho ministrů si kypří půdu před rychle se blížícími volbami, ale nejsou jediní, kdo „bratrům“ Číňanům děkuje. Od covidu má Čína mezi Srby obraz blahodárné partnerky a pomocnice, která se navíc stejně jako Srbové stala obětí bombardování. Ale v Srbsku žijí také lidé, kteří chtějí znát skutečnou cenu čínských peněz a domáhají se v Bělehradu odpovědí. Patří k nim bezpečnostní analytik Stefan Vladisavljev. „Rozporoval bych tvrzení, že Číňané se Srbsko snaží odtlačit od EU,“ upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Vladimir Putin a Viktor Orbán nebyli na své říjnové cestě do Pekingu osamoceni. Pozvánku na mezinárodní fórum k desátému jubileu Si Ťin-pchingovy hospodářsko-mocenské iniciativy Jeden pás, jedna cesta přijal od čínské vlády také další evropský lídr: srbský prezident Aleksandar Vučić.

Putin o čínském vůdci mluví jako o „drahém příteli“. Vučić jde dál; na samém začátku covidové pandemie poslal Simu dopis, kde ho podle svých slov „oficiálně nazval nejen drahým přítelem, ale i bratrem. A nejen mým osobním přítelem, ale také přítelem a bratrem (naší) země“.

Už tehdy v březnu 2020 spojovala Srbsko a Čínu mnohaletá pouta, která v jistém ohledu nemají v Evropě obdoby. Přinášela hmatatelné výsledky – srbští řidiči by mohli vyprávět. Ale dohlédnout za horizont nově postavených dálnic (a mnoha dalších výsledků) už tak snadné nebylo, protože vazby, o kterých je řeč, se utvářely v tajnůstkářském prostředí. Zároveň dnes Čína patří mezi nejvýznamnější vnější síly v zemi: její popularita mezi Srby předčila i dříve favorizované Rusko.

Dodnes tak v Srbsku není mnoho lidí, kteří by srbsko-čínské vztahy zkoumali do hloubky. Vučićova vláda otevřeným informacím nepřeje a srbské novinářské prostředí zdeformovala politika, která nezávislou novinařinu těžce poškodila a prakticky odsunula na druhou kolej.

Přesto existují Srbové, kteří se o analýzu čínského působení v zemi pokoušejí – ne na základě dojmů nebo ideologie, ale objektivních dat. Přední místo mezi nimi zaujímá bezpečnostní analytik Stefan Vladisavljev, který díky své spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázkyprogramem CHOICE nedávno jednal s českými odborníky v Praze. Při té příležitosti si promluvil také s Deníkem N.

V rozhovoru se dočtete třeba to:

  • za co jel Aleksandar Vučić do Pekingu poděkovat;
  • odkud se vzalo jeho „bratrství“ se Si Ťin-pchingem;
  • proč se Srbsko stalo živnou půdou pro kladný obraz Číny a jak tam Čína předstihla Rusko;
  • čím vším Číňané Srbsku pomohli a čím ho naopak ohrožují;
  • jestli má smysl ukazovat prstem a telefonovat srbské vládě, když chcete odpovědi;
  • a co si s tím vším počne Evropská unie.

Aleksandar Vučić teď v říjnu v Pekingu vynikal také působivou delegací – na fórum Pásu a cesty ho doprovázelo hned osm vládních ministrů. Ukazuje to na význam, který jednání s čínským vedením přikládal? Naplnily se jeho naděje?

Podívejte se na čísla. V Pekingu se v říjnu sešli delegáti z asi 140 zemí, ale mezi všemi těmi delegáty byla pouze dvacítka prezidentů nebo premiérů. Jedním z nich byl Vučić.

A na celém světě je jen třináct zemí, které vyslaly delegaci na nejvyšší úrovni jak na první (květen 2017) a druhé (duben 2019), tak na letošní třetí fórum Pásu a cesty. Srbsko k těm třinácti patří.

Takže ano, pro srbskou vládu bylo důležité, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Balkán

Čína

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější