Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zapomenutá Češka a vězeňkyně stalinských lágrů. Drobky, smetí a prach nešťastného osudu stvořily silný debut Hella

Rusistka a překladatelka Alena Machoninová pátrá po osudech Češky Heleny Frischerové, která byla deset let vězněna v sovětských lágrech a jejíž osud se stal předlohou románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Foto: Nakladatelství Maraton
Rusistka a překladatelka Alena Machoninová pátrá po osudech Češky Heleny Frischerové, která byla deset let vězněna v sovětských lágrech a jejíž osud se stal předlohou románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Foto: Nakladatelství Maraton

Jak prchavá je lidská existence a co po nás zbude, ať už jsme žili jakýkoliv život? A jak prchavá je paměť, ta osobní i kolektivní? Z hlubin času vytáhla překladatelka a debutující spisovatelka Alena Machoninová příběh dávno zapomenuté ženy. Byla vězeňkyní stalinských lágrů, hrdinkou románu Jiřího Weila, spisovatelkou i básnířkou a Češkou uvázlou v Rusku. Teď je hrdinkou jednoho z nejpozoruhodnějších českých románů roku. Kdo je Hella?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Ano, život nám nadělil krutý osud – ale to se stává milionům. Kdežto nás – Tebe, mě a nám podobné – obdařil navíc jakýmsi zevnitř sálajícím ohněm. Uhasit ho nemůžeme, stejně jako nemůžeme žít bez srdce nebo dechu… To všechno víme, ale vědomí ještě neznamená východisko.“

Helena Frischerová se narodila v roce 1906 v Československu (přesněji ještě v Rakousku-Uhersku). S manželem odjela v meziválečném období do Moskvy. Tam byli poté společně odsouzeni v zinscenovaném procesu za organizování podvratných trockistických schůzek. Hella poté prožila deset let v sovětských lágrech, domů se ale ani po propuštění už nevrátila.

V rodné zemi byla dlouho považována za mrtvou –⁠ deset let strávila v lágrech a druhou půlku života v Sovětském svazu, který jí byl domovem i vyhnanstvím. A nevěděla ani, že se sama stala

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Rusko

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější