Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jaké to je, být ženou „teroristy“. Příběh rodiny, jejíhož otce ruský soud zavřel na 15 let

Mumine jezdí na návštěvu za svým vězněným manželem pravidelně. I s dětmi. Foto: soukromý archiv Mumine Salijevové
Mumine jezdí na návštěvu za svým vězněným manželem pravidelně. I s dětmi. Foto: soukromý archiv Mumine Salijevové

Prý je ženou náboženského extremisty. Teroristy, zločince. Má čtyři děti a tchyni. Statečnou a hrdou krymskou Tatarku. Sama Mumine Salijeva byla dřív spíš ženou v domácnosti, šťastnou manželkou a matkou. Teď je i s celou rodinou na pomyslné barikádě. A manžel na dlouhá léta za ruským ostnatým drátem. Příběh jedné krymskotatarské rodiny ukazuje kořeny ruského vztahu ke „sveřepým“ menšinám i lidskému strádání.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Před očima mám dvojité sklo. Je špinavé, až dožluta. Mezi skly vidím pavučinu. Na druhou stranu přivádějí muže. Má na rukách želízka, na nohou gumové pantofle, na sobě šedivý mundůr. Víte, on byl vždy dokonale upravený. Měl rád módu, hezky se oblékal, dbal na sebe. Teď na něj koukám a vidím před sebou typického vězně. Jako z učebnice. Cítím, že ví, co si myslím.

Mluvíme spolu přes sklo po telefonu a oni nás poslouchají. Snaží se navázat kontakt s dcerou. Ona mu kreslí na to špinavé sklo srdíčka. Říkám si, ach jo, pak si ty prsty strčí do pusy, tolik špíny! Jsem na to dost háklivá. Ale nemohu jí říct, aby přestala.

Pak se mě muž zeptá: ‚A co ty? Jak to jde?‘

Dívám se na něj a nemohu ze sebe dostat slovo. Vidí, že se mnou je zle, nechce, abych se rozbrečela, tak rychle řekne: ‚Víš co, zazpívám.‘ On krásně tancuje a zpívá.

Začne Uličky Bachčisaraje. Pomohlo to. Ulevilo se mi, začnu s ním také mluvit. Nechali nás tam dvě hodiny. Jenže pak to bylo strašně těžké. Týden jsem se nemohla vzpamatovat.“

V kabelce má dva pasy. A nesmí to poplést

Mumine Salijeva žije na okupovaném Krymu. Opouští ho, ale vždycky se tam vrací. Potkaly jsme se v Evropě. Nepřijela sem na nákupy. Chce vyprávět svůj příběh.

Dostat se z Krymu do Evropy není pro slabé povahy. Od Ukrajiny teď okupovaný poloostrov odděluje frontová linie. Ona tedy musí jet přes Rusko. Jenže odtamtud je složité se probojovat dál, do evropských zemí.

Mumine ve svém domovském městě Bachčisaraji sedla na vlak a odjela do ruských severokavkazských lázní Mineralnyje Vody. Odtamtud je to už jen kousek do Soči, kde je mezinárodní letiště. Tam projde rukama ruských pohraničníků – výslech je přísný. Kam jede a proč? Nakonec ji pustí.

Ze Soči odletí do Turecka. A tam si musí dát pozor: Mumine zasune ruský pas

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Kontext N, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější