Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Odbojáři, vědkyně, rocker, romská zpěvačka i milovníci hor. Pavel poprvé vyznamenával. Kdo je mezi 62 oceněnými?

Řád Bílého lva prezident propůjčil také bývalému předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Řád Bílého lva prezident propůjčil také bývalému předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Šestkrát Řád bílého lva, devětkrát Řád T. G. Masaryka, osm medailí Za hrdinství a devětatřicet medailí Za zásluhy. Prezident Petr Pavel poprvé uděloval vysoká státní vyznamenání při příležitosti státního svátku vzniku Československa. Přinášíme stručné medailony všech oceněných.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Řád bílého lva

Karel Mareš

Válečný odbojář. S pomocí Tří králů uprchl do exilu a stal se prvním velitelem československé 311. bombardovací perutě Královského letectva (RAF), později působil i v Sovětském svazu. Po únorovém nástupu komunistů k moci byl vyšetřován v souvislosti se zinscenovaným procesem s Heliodorem Píkou. Následně byl degradován, vystěhován, přišel o invalidní válečný důchod, pracoval jako dělník. Zemřel v roce 1960 ve věku 61 let.

Petr Pithart

Jeden z významných politiků polistopadové éry. Do roku 1968 byl členem KSČ, později podepsal Chartu 77. Věnoval se boření některých mýtů moderních českých dějin, známý je ale jako člen Koordinačního centra Občanského fóra a také jako právník, polistopadový premiér české vlády v rámci federace a pozdější předseda Senátu. Na začátku 90. let aktivně prosazoval zachování Československa ve volnějším svazku.

Petr Pithart. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Pavel Rychetský

Dlouholetý (2003–2023) předseda Ústavního soudu České republiky. V letech 1966–1969 člen KSČ, později signatář Charty 77, samizdatový i exilový publicista, v 90. letech politik, na přelomu století vicepremiér vlády Miloše Zemana. S tím se později názorově rozešel, stejně jako s Václavem Klausem; kritizoval též Andreje Babiše. Ústavní soud pod jeho vedením posiloval reputaci důvěryhodné a srozumitelné instituce.

Pavel Rychetský. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

František Pecháček

Muž ztělesňující sokolské ideály, cvičitel, později vedoucí školy pro výcvik tělesné zdatnosti armády. Autor odborných publikací o tělesné výchově a hromadné skladby Přísaha republice, předvedené 30 tisíci cvičenci na desátém všesokolském sletu v roce 1938. Po okupaci vlasti působil jako zemský velitel sokolské odbojové organizace Jindra. Byl zatčen po atentátu na Heydricha a zavražděn v únoru 1944 v Mauthausenu.

Karel Schwarzenberg

Příslušník šlechtického rodu, jemuž komunisté zabavili majetek, od roku 1948 v emigraci. Po srpnu 1968 podporoval československý disent, od roku 1984 byl šest let předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zapojil do politického i společenského života. Byl vedoucím prezidentské kanceláře, později členem parlamentu a ministrem zahraničí.

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Milan Rastislav Štefánik

Slovenský politik, voják a letec, vedle Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše jeden ze tří stěžejních zakladatelů Československa. Za první světové války působil v legiích, které v několika zemích pomáhal organizovat. Předtím se jako mladý vědec věnoval astronomii a meteorologii a pro Francii, jejíž občanství získal, po světě zakládal meteorologické a radiotelegrafické stanice. O život přišel v roce 1919 ve věku 38 let při letecké nehodě u Bratislavy. V té době byl československým ministrem vojenství ve vládě Karla Kramáře.

Řád T. G. Masaryka

Tomáš Halík

Katolický kněz, teolog a myslitel. Za komunistického režimu působil v náboženském a kulturním disentu, po revoluci se stal významnou postavou církevního i veřejného života v Česku i zahraničí. Založil Českou křesťanskou akademii, radil kardinálu Františku Tomáškovi nebo prezidentu Václavu Havlovi. Jako první Čech získal Templetonovu cenu. Je farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ilja Hradecký

Zakladatel a dlouhodobý ředitel neziskové organizace Naděje. Po sovětské invazi emigroval do Paříže, ale brzy se s manželkou vrátil, kvůli její rodině. Společně pořídili chalupu v Černé Vodě, z níž se za normalizace stalo oblíbené místo mladých věřících. Po listopadu 1989 pomáhali uprchlíkům a vybudovali Naději, jednu z prvních neziskovek v zemi. Pomáhali zavést mechanismy účinného systému sociální péče podle západních vzorů.

Marta Kubišová

Česká zpěvačka, herečka, signatářka Charty 77. Bezprostředně po 21. srpnu 1968 nazpívala Kubišová, v té době známá zpěvačka, Modlitbu pro Martu (na melodii Jindřicha Brabce a text Petra Rady), která se stala symbolem odporu proti okupaci. Normalizační režim Kubišovou prakticky umlčel. Modlitba pro Martu orámovala i listopad 1989, když opakovaně zaznívala na veřejných shromážděních.

Hana Librová

Socioložka, bioložka a environmentalistka. Odborně se zabývala vztahy mezi environmentalismem a sociologií, kromě výzkumu ale věnovala čas i popularizaci oblasti ekologicky příznivého (a také trvale udržitelného) způsobu života. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládala obor humanitní environmentalistika a později katedru environmentálních studií. Tématům ekologie a způsobu života věnovala knižní trilogii.

Zdena Mašínová

Dcera válečných odbojářů Josefa a Zdeny Mašínových, její otec byl členem známých Tří králů. Skupina vedená jejími bratry zabila v komunistickém Československu dva policisty a ozbrojeného pokladníka, pak unikla do Západního Berlína, kvůli čemuž byla perzekvovaná komunisty. Nalezla a označila symbolický hrob své matky na Ďáblickém hřbitově. V nedávných letech vysoudila na státu rodový statek v Lošanech, kde umožnila a podporovala vznik muzea. O osudech své rodiny a střetech s totalitami přednášela studentům.

Foto: ČTK

Jan Sokol

Uznávaný filozof, disident, signatář Charty 77, překladatel, vysokoškolský pedagog a politik. Před listopadem 1989 pomáhal hledat uplatnění lidem, které komunisté vyhodili z práce. Po listopadu 1989 byl členem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

28. říjen

Petr Pavel

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější