Deník N

Vypíšeme tendr. Co na tom, že jeho kritéria splňuje jediný uchazeč? Armáda si vybírá nové obrněnce pro pěchotu

Jeden z typů bojového vozidla ASCOD americké zbrojovky General Dynamics, které používá rakouská armáda. Foto: Friedrich Böhringer, CC BY-SA 2.5
Jeden z typů bojového vozidla ASCOD americké zbrojovky General Dynamics, které používá rakouská armáda. Foto: Friedrich Böhringer, CC BY-SA 2.5
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Komentář Jiřího Vojáčka: Armáda České republiky zahájila svůj historicky největší tendr, pořízení více než dvou stovek bojových vozidel pěchoty, která mají ve výzbroji nahradit sovětská BVP-2 z 80. let. Částka, která by měla na novou techniku padnout, činí horentních padesát miliard korun. Ministerstvo obrany se snaží vyvolat dojem otevřenosti a péče řádného hospodáře, ale když se o tendr začnete zajímat hlouběji, přijdete na řadu pozoruhodných nesrovnalostí.

Padesát miliard. Obrovské peníze. Tak obrovské, že by se za ně dala postavit zbrusu nová dálnice D1. Nikoli jen modernizovat stávající. Vybagrovat tu starou až na hlínu a postavit na stejném místě úplně novou šestiproudou autostrádu z Prahy do Brna a zpět. Za padesát miliard by se ve všech okresech daly postavit úplně nové moderní okresní nemocnice. Armáda sta tisíc českých penzistů by za tuto částku dobře žila tři roky. Padesát miliard je víc, než kolik dostal Agrofert od revoluce na státních dotacích. Uznejte sami, to už není legrace.

Tendr na bojová vozidla pěchoty samozřejmě provádí vláda Andreje Babiše prostřednictvím ministerstva obrany. Ministr Lubomír Metnar, bývalý policista, je třetím ministrem obrany, kterého do této funkce vyslalo hnutí ANO. Po Martinu Stropnickém a Karle Šlechtové, kteří bojovali proti prorůstání zbrojní lobby do armádních struktur, se v něm do funkce dostal člověk mající spíše pověst třtiny ve větru. Muže, který neklade odpor.

O to důležitější se zdá být role parlamentního výboru pro obranu, který – jak zjistíte nahlédnutím na internetovou stránku sněmovny – „představuje základní institucionální nástroj civilní kontroly ozbrojených sil a zabývá se kontrolou činnosti vlády v této oblasti“. Členové výboru se rekrutují z většiny parlamentních stran, zastupují tak většinu voličů v naší zemi a zdá se, že by měli být pro kontrolu gigantického výběrového řízení na bojová vozidla pěchoty těmi nejpovolanějšími.

Někteří členové výboru pro obranu mají v bezpečnostní komunitě vysoké renomé. Jana Bartoška, Pavla Žáčka nebo předsedkyni Janu Černochovou provází pověst lidí, kteří bezpečnostní problematice rozumějí. Kromě nich tu máme řadu dalších známých tváří, sociálnědemokratického boxera Jaroslava Foldynu, kandidáta na prezidenta z voleb 2013 Karla Schwarzenberga nebo bývalou ministryni obrany Karlu Šlechtovou. Pirátskou stranu pak ve výboru zastupují poslanci František Kopřiva a Jan Lipavský, který se dokonce stal jeho místopředsedou.

Právě místopředseda výboru Lipavský před několika dny vydal na Aktuálně.cz článek, ve kterém se obřím výběrovým řízením na nová bojová vozidla pěchoty zabývá.

Chcete udělat obchod za miliardy? Nemáme zájem

Bojová vozidla pěchoty do své výzbroje zařadila Československá lidová armáda v roce 1970. Postupně vystřídala licenční typy BVP-1 a (od roku 1983) i BVP-2. V roce 2016 poslalo Ministerstvo obrany žádost o informaci sedmi výrobcům bojových vozidel pěchoty, kteří měli dodat nástupce letitých sovětských strojů.

Osloveni byli výrobci typů ASCOD, CV90, Puma, Lynx, PMMC G5, Kaplan, Tulpar, Dardo a Namer. Jednou z prvních zvláštností celého tendru byl fakt, že na výzvu ministerstva obrany někteří výrobci vůbec nereagovali. Svou nabídku neposlala například u české armády zavedená společnost IVECO nebo izraelský výrobce vozidla Namer. Proč část z oslovených výrobců neodpověděla na nabídku účastnit se tendru za více než dvě miliardy dolarů, se můžeme pouze dohadovat. Česká republika už každopádně má s něčím podobným zkušenost z výběrového řízení na nadzvukové bojové letouny. V roce 2001 z něj odstoupily čtyři z pěti firem, postupně americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin, záhy následované konsorciem EADS a francouzským Dassault Aviation. Vítězem se tak stala zbrojovka BAE Systems s letounem JAS-39 Gripen, jehož výběr provázela podezření z korupce.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější