Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česká vědkyně v oku hlubokomořských ryb objevila unikátní sadu pigmentů. S objevem se dostala na titulní stranu časopisu Science

Hlubokomořské ryby jsou často přizpůsobené efektivnímu lovu například velkými zuby. Zubatka Chauliodus danae s nejdelšími zuby mezi rybami a extrémně vychlípitelnou tlamou patří do řádu velkoústých (Stomiiformes). Foto: Zuzana Musilová
Hlubokomořské ryby jsou často přizpůsobené efektivnímu lovu například velkými zuby. Zubatka Chauliodus danae s nejdelšími zuby mezi rybami a extrémně vychlípitelnou tlamou patří do řádu velkoústých (Stomiiformes). Foto: Zuzana Musilová

Patří k nejtajemnějším tvorům planety. Už jen proto, že je člověk na vlastní oči nikdy nespatřil v jejich přirozeném prostředí. Jednu ze záhad zubatých, prapodivně tvarovaných ryb obývajících tmavé mořské hlubiny se teď podařilo poodhalit české vědkyni Zuzaně Musilové a jejím kolegům. Zjistili, že některé hlubokomořské ryby zřejmě vidí svět v takových odstínech modré a zelené, jaké si člověk ani nedokáže představit. Objev je to natolik zásadní, že jej otiskl prestižní časopis Science. Dokonce mu věnoval obálku svého čísla.

Ta otázka se vlastně nabízí: jak vidí barvy ryby, které žijí ve stovky metrů hlubokých temnotách moře? V místech, kam neproniknou paprsky slunečního světla a barevné spektrum se zužuje jen na odstíny modré a zelené? Na tři takové hlubokomořské ryby se vědci zaměřili: prozkoumali jejich genom, buňky v oční sítnici (tyčinky a čípky) a světločivé pigmenty.

Zjistili, že oči těchto zvířat se životu v temnotách unikátně přizpůsobily – některé geny se jim během evoluce extrémně namnožily. Konkrétně jsou to geny zodpovědné za vytváření světločivného pigmentu rodopsinu. Díky této podivné anomálii dokážou hlubokomořské ryby vnímat barvy. A to i přesto, že nemají čípky – buňky, které u obratlovců včetně člověka za barevné vidění běžně zodpovídají.

O vnímání barev se u těchto ryb z temnot starají jiné buňky sítnice: tyčinky, které obvykle umožňují vnímat kontrasty. Díky zmnoženým genům mohou tajemná zvířata zřejmě lépe rozlišovat zbytkové denní světlo a také celé spektrum luminiscenčních barev. To se jim v hlubokém moři, kde množství organismů světélkuje, víc než hodí. Ryby tak velmi pravděpodobně dokážou přesně rozpoznat zdánlivě podobné světelné signály a zajistit si kořist nebo únik před predátorem.

Zuzana Musilová v laboratoři na výzkumné lodi v Sargasovém moři. Foto: Marko Freese, Thünen Institute, Německo

Za objevem, který už proletěl světovými médii včetně deníku New York Times, stojí šestatřicetiletá vědkyně Zuzana Musilová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ke slavnému poznatku došla

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pozitivní zprávy

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější