Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Těšínsko československé, polské, německé, bratrsky internacionální… Stručné dějiny česko-polského potýkání

Během sedmidenní války s Polskem padlo 53 československých vojáků. Na snímku převoz jejich ostatků. Foto: Muzeum Těšínska
Během sedmidenní války s Polskem padlo 53 československých vojáků. Na snímku převoz jejich ostatků. Foto: Muzeum Těšínska

Seriál Přepište dějiny: Pozornost české společnosti se krátce po sobě zaměřila na dva sousední státy, a to v souvislosti s vyhrocenými volbami v obou blízkých zemích. Nebývá zcela samozřejmé, že bychom se zajímali o své sousedy, i to o něčem svědčí. Pokud pak jde o náš pohled na Polsko, nebude jistě na škodu podívat se na poslední století vzájemných vztahů, které rozhodně nebyly prosty složitých zákrutů, sporů, dokonce válek a náročného vyjednávání. Mnohé samozřejmě zakamufloval komunistický režim, ale i přelom 70. a 80. let přinesl napětí na společné hranici.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Klíčovým momentem vztahů moderní československé a polské státnosti po roce 1918 byl vleklý spor o území Těšínska. Toto území o rozloze zhruba 2300 kilometrů čtverečních mělo v roce 1910 podle posledního rakousko-uherského sčítání něco přes čtyři sta tisíc obyvatel, přičemž přes padesát procent hovořilo polsky, asi čtvrtina česky a bezmála dvacet procent německy. Tímto jazykem hovořila i tamní početná židovská komunita. Mimoto zde žili i tzv. Šlonzáci, kteří se cítili být specifickou slezskou entitou.

Do takto složité situace vpadlo přemalovávání hranic po rozpadu monarchie a vzniku Polska a Československa. Pro vítěze války, dohodové velmoci, šlo přitom o problém, neboť nové státy, které byly vnímány jako spojenci, mezi sebou měly vzápětí územní spor. Poláci byli o něco rychlejší, neboť již na počátku října polští zástupci deklarovali, že polské obce chtějí zahrnout do svého nového státu. Ustanovil se Polský národní výbor, který prohlásil území za součást Polska. Proti tomu se postavil český Národní výbor pro Slezsko, který naopak deklaroval, že Slezsko bude patřit k Československu.

Je zajímavé, jaké argumenty se v dané době používaly. Zatímco polská strana se snažila klást důraz na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější