Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když řeknu Ať žije Palestina, nepřeju tím smrt Izraeli. Ale proč se musím pořád obhajovat? ptá se česko-palestinská umělkyně

„Babička v Gaze cítí, že se blíží konec. Připravují se na to, že tam všichni zemřou,“ říká Yara Abu Aataya. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Babička v Gaze cítí, že se blíží konec. Připravují se na to, že tam všichni zemřou,“ říká Yara Abu Aataya. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Bojím se. Ale zároveň chci být slyšet, chci mluvit, protože Palestinci jsou slyšet málo. Chtěla bych, aby se změnil narativ toho konfliktu. Palestinci nejsou teroristi,“ říká Yara Abu Aataya, česká umělkyně palestinského původu, v rozhovoru o rodině, o Palestině, o strachu o příbuzné v Gaze a velké únavě z nutnosti se na každém kroku obhajovat. „Když prohlásím Ať žije Palestina, neznamená to, že jsem pro Hamás a pro násilí a pro zničení Izraele. Ale kolikrát to musím říct?“

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Yara Abu Aataya je umělkyně a žije v Praze. Vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, ve své praxi ale proplouvá mezi obory a materiály.

„Baví mě kreativita, která nemá hranice. Baví mě přeskakovat z oboru na obor, nehledě na materiál, ten způsob přemýšlení je pro mě podobný,“ říká mladá žena v hřejivém ponču v sychravý den v malé kavárně nedaleko náměstí Republiky.

Dělá design výstav, věnuje se sociálním sítím a grafickému designu na zakázku pro architekty a jednu kavárnu. Navrhuje „brand identity“ měst, nyní je například (s kolegyní Věrou Marešovou) ve druhém kole soutěže návrhu pro město Trutnov. Na letošním designbloku představila svou skleněnou kolekci. „Nejsem vyhraněná,“ usměje se i svýma tmavě hnědýma výraznýma očima.

Má palestinský původ.

„Narodila jsem se v té nemocnici v Gaze, kterou teď zničila raketa. Před dvaceti devíti lety,“ řekne náhle. „Byla to zdejší nejstarší nemocnice, původně křesťanská, podívejte,“ ukazuje mi na mobilu starou fotku místa, kde po dopadu rakety zemřely podle některých zpráv stovky lidí. Kolem této tragické události se zvedly vlny „zaručených“ zpráv, dezinformací i dezinterpretací.

Aha, já myslela, že jste se narodila už v Praze.

Naši už v Praze předtím žili, ale mamka se rozhodla, že mě porodí v Palestině. Přímo v této nemocnici, protože se tam narodila také. Stejný porodník rodil ji i mě.

Tehdy ještě žila moje babička, tak se mnou mamka byla dva měsíce po porodu u ní. Pak už mě vzala zpátky domů, do Prahy, kde jsem prakticky celý život.

Jak se tu vaši rodiče ocitli?

V Palestině patřil můj otec k blízkým spolupracovníkům Arafata, který pak dostal Nobelovku za mír. Byl v OOP (Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata, pozn. red).

Víte, moje rodina byla vždycky

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Izrael

Palestinská území

Rozhovory

Česko, Kontext N, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější