Deník N

Nechcete nás poslouchat, tak vašim občanům rozdáme ruské pasy. Proč se Putin naštval na nového ukrajinského prezidenta?

Vladimir Putin během nedávných oslav výročí konce druhé světové války stojí uprostřed Rusů držících portréty krajanů, kteří během ní padli. Estonští a lotyšští Rusové ovšem nárok nemají, o jejich státních představitelích ani nemluvě. Foto: ČTK/ABACA/AA/ABACA
Vladimir Putin během nedávných oslav výročí konce druhé světové války stojí uprostřed Rusů držících portréty krajanů, kteří během ní padli. Estonští a lotyšští Rusové ovšem nárok nemají, o jejich státních představitelích ani nemluvě. Foto: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Analýza Michaela Romancova: Ruský prezident Vladimir Putin má mnoho důvodů, proč nabízí ruské občanství od Sýrie po Ukrajinu. Jedním z nejdůležitějších je ale podle všeho skutečnost, že si Volodymyr Zelenskyj dovolil něco, co v tomto prostoru směl doposud dělat jen on sám.

Oslavy 74. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce se v Moskvě nesly v tradičním duchu, ale přeci jen v poněkud jiném kontextu, než v posledních letech bylo zvykem. V jejich předvečer prezident Vladimir Putin zaslal blahopřání vůdcům a lidu Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Abcházie a Jižní Osetie a rovněž lidu Gruzie a Ukrajiny.

Devět z šestnácti republik, z nichž se tehdy SSSR skládal (Karelo-finská SSR, která byla vytvořena pro účely anexe Finska, existovala jen v letech 1940–1956), si tedy „zasloužilo“ zdravici ve formátu „hlava ruského státu zdraví a blahopřeje hlavě a lidu tehdejší svazové republiky“. Stejné zdravice se dostalo kvazistátům Abcházie a Jižní Osetie (až na Sýrii, Nikaraguu, Venezuelu a Nauru je mezinárodní společenství neuznává), ale nejvyšší gruzínský a ukrajinský představitel Putinovy pozornosti nebyli hodni. Jak řečeno výše, zdravice byla adresována jen lidu těchto zemí.

A nakonec: vůbec nic si od Putina „nezasloužili“ ani lid, ani hlavy států Estonska, Lotyšska a Litvy, navzdory tomu, že zejména na území prvních dvou republik žijí velmi početné ruskojazyčné menšiny.

Během slavnostního projevu pak Putin mimo jiné řekl, že velké vítězství bylo dosaženo „odvahou účastníků obrany starých ruských metropolí – Kyjeva a Velikého Novgorodu, statečností obránců Smolenska, Oděsy, Sevastopolu… Památka na Velkou vlasteneckou válku, na její pravdu, to je naše svědomí a naše odpovědnost. Dnes vidíme, jak v řadě států úmyslně zkreslují válečné události, jak dělají modly z těch, kteří zapomněli na čest a lidskou důstojnost, přisluhovali nacismu, a teď nestydatě lžou svým dětem, zrazují své předky“.

Fakt, že Putin ke společnému vítězství selektivně blahopřeje jen představitelům některých států někdejšího SSSR, vlastně nestojí příliš za zmínku, protože tak činí již delší dobu. Navíc už Stalin začal tvrdit, že šlo primárně o vítězství ruského lidu, takže opravdovým „vítězným národem“ – jak ostatně zaznělo v závěru Putinova projevu – jsou jen a pouze Rusové.

Skutečnost, že do oficiální zdravice zahrne mezinárodně neuznané entity a ostentativně ignoruje zbytek, respektive v oficiálním projevu označí Kyjev za starou ruskou metropoli, však zajímavá je, a to zejména v kontextu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější