Deník N

Uber si vstupem na burzu koupil čas, ale investorům mnoho radosti neudělal

Značkový Uber na moskevské ulici. Ze sdílené ekonomiky se postupem času vyvinul standardní byznys. Byť poněkud nestandardní. Foto: Hipsta.space, Wikimedia
Značkový Uber na moskevské ulici. Ze sdílené ekonomiky se postupem času vyvinul standardní byznys. Byť poněkud nestandardní. Foto: Hipsta.space, Wikimedia
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Bylo to nejočekávanější IPO posledních let. Mělo potvrdit sílu Silicon Valley jako strojku na peníze – vhodíte nápad a sypou se ven. Bývalo to tak dřív, ale vstup Uberu na burzu je zklamáním. Pro některé ze zainteresovaných velmi citelným.

Ve čtvrtek 9. května ohlásil Uber nabídkovou cenu svých akcií. Byla citelně nižší, než se čekalo. Ještě těsně před IPO očekávali analytici tržní kapitalizaci přes 100 miliard dolarů, možná i sto dvacet. Nabídková cena činila jen 45 USD za akcii, což odpovídá celkové tržní kapitalizaci 75,5 miliardy.

Jenže ani nízká nabídka nepomohla. Během pátku, prvního dne veřejného obchodování, se akcie (s pěkně zapamatovatelnou tickerovou značkou UBER) propadly o 8 procent a uzavřely na 41,57. V době uzávěrky tohoto textu to vypadá na další pokles, možná pod čtyřicet dolarů.

To je nemilá zpráva například pro zaměstnance. Těch má Uber celosvětově přes 22 000. Nemyslí se tím řidiči – ti zaměstnanci nejsou, což je koneckonců základ obchodního modelu Uberu – ale vývojáři, výzkumné týmy autonomních vozidel, obchodníci a management. Jak je v Silicon Valley zvykem, většina z nich pracovala za příslib akciových opcí výměnou za nižší plat. Jenže zaručená nabídková cena akcií (strike price) byla u většiny těchto opcí vyšší, než je momentální tržní cena, což znamená, že využít opční právo nedává smysl. To

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější