Deník N

Minisérie Černobyl ukazuje, jak fatálně může chybovat neomylný režim

Černobyl v plamenech. Hasiči možná tušili, že jdou na smrt. Foto: HBO Europe
Černobyl v plamenech. Hasiči možná tušili, že jdou na smrt. Foto: HBO Europe
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Nemusíte se dívat na horory, abyste se před monitorem potili hrůzou. Pravda bývá někdy strašidelnější. Třeba okolnosti havárie atomové elektrárny v Černobylu v roce 1986, které nyní důkladně mapuje seriál HBO. POZOR, následující text může obsahovat spoilery.

Ve vrtulníku blížícím se ke čtvrtému bloku jaderné elektrárny u Černobylu na pomezí dnešní Ukrajiny a Běloruska se hádají vysoce postavený komunistický funkcionář a vědec. Aparátčík trvá na tom, že se poletí přímo nad blokem, aby bylo možné zjistit rozsah škod. Nukleární fyzik v hrůze oponuje, že přelet nad stavbou, v níž několik hodin předtím vybuchl jaderný reaktor, je jistá smrt. „Nebudeme vědět, dokud to neuvidíme,“ odsekává politik a hrozí pilotovi okamžitým zastřelením. „Jestli poletíme přes reaktor, budete o tu kulku za pár dnů prosit,“ říká vyděšenému muži za kniplem vědec.

Jedna z klíčových scén minisérie HBO Černobyl v sobě shrnuje mnohá z témat, která pětidílný cyklus rozvíjí. Nejde v něm jen o popsání toho, co se 26. dubna 1986 hodinu a půl po půlnoci v černobylské elektrárně stalo a jaké události následovaly. Stejně jako faktografii katastrofy se seriál věnuje i otázkám pravdy, lži a jejich zneužívání – tedy tomu, jak sovětský režim celou událost fatálně podcenil, bagatelizoval a tutlal před světem i vlastními občany. Nelze nevidět paralely s tím, jak mnozí mocní dnešního světa přistupují k jiné lidmi způsobené katastrofě – globálním změnám klimatu. I v tomto případě jde o překrucování pravdy, vytrhávání informací z kontextu a šíření zpráv nejrůznější (i)relevance, přičemž nyní v tom hrají velkou roli sociální sítě.

Skuteční lidé, skutečná smrt

Funkcionářem ve vrtulníku je Boris Ščerbina, místopředseda tehdejší sovětské rady ministrů odpovědný za energetický sektor. Gorbačov ho vysílá vyšetřit situaci přímo na místo bezprostředně po nehodě v elektrárně. K ruce politik dostává Valerije Legasova, špičkového jaderného fyzika. Obě postavy mají reálné předobrazy: Ščerbina zemřel v roce 1990, Legasov spáchal sebevraždu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Televize

V tomto okamžiku nejčtenější