Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Reportáž z centrály Facebooku, z níž se bude kontrolovat i průběh evropských voleb

Operační středisko Facebooku v irském Dublinu. Foto: společnost Facebook
Operační středisko Facebooku v irském Dublinu. Foto: společnost Facebook

Ve středně velké místnosti sedí skoro 40 lidí. Každý má před sebou několik monitorů – na jedné obrazovce mají do více sloupků roztříděné různé statusy, fotky a videa, na druhé jsou otevřené stránky médií. Někteří používají i třetí obrazovku na notebooku. Detaily nevidíme, nesmíme si je ani fotografovat, píše z irského Dublinu redaktor slovenského Denníku N.

Každý zaměstnanec má na monitoru připnutý modrý štítek, který popisuje jeho specializaci. Podle toho je zřejmé, kde má stůl šéfka a kde sedí lidé se zaměřením například na Instagram, hrozící hrozby nebo „eskalace“. Jsou tu i štítky pro všechny země Evropské unie. Mladík, který má na monitoru zkratky SK a CZ pro slovenský a český trh, sedí vedle kolegyně z Polska.

Nacházíme se v operačním středisku Facebooku. Je to nová speciální místnost v dublinské pobočce firmy. Setkali se v ní mladí inženýři, datoví analytici, moderátoři obsahu a výzkumníci. Jejich úkolem je odhalit a omezit možné pokusy o manipulaci voleb do Evropského parlamentu.

Místnost dostala přezdívku „war room“ (můžeme přeložit například i jako velící středisko). Facebook si takovou centrálu vyzkoušel v průběhu loňských voleb do amerického Kongresu a ve volbách v Brazílii. Podobné středisko vzniklo i v Singapuru a je zaměřené na právě probíhající volby v Indii. Teď je to poprvé, kdy středisko funguje i v Evropě.

Denník N je jediné slovenské médium, které se do něj mohlo podívat a mluvit se zástupci sociální sítě o jeho fungování.

Centrála Facebooku v Irsku. Foto: Filip Struhárik, Denník N

Cíl: rychlá reakce a lepší koordinace

Irsko je po Kalifornii druhé největší sídlo Facebooku. Ještě tento rok tam stoupne počet zaměstnanců na pět tisíc a v následujících letech se počítá s dalším růstem. „War room“ se nachází v prvním poschodí dublinské centrály firmy. Pracovat tato skupina začala minulý týden, kdy ji Facebook ukázal vybraným evropským médiím. V akci bude naplno několik dní před volbami do Evropského parlamentu a několik dní po nich. V průběhu voleb, tedy od 23. do 26. května, by měla být v provozu 24 hodin denně.

Hned u vstupu do místnosti je na stěně velká vlajka Unie. Na další stěně jsou čtyři obrazovky se zapnutými zpravodajskými televizemi – BBC, Euronews, Sky News a s irskou veřejnoprávní RTÉ News. Na ostatních stěnách místnosti jsou obrazovky zobrazující interní nástroje a data Facebooku. Nemůžeme je podrobně studovat a nesmíme si je ani fotit zblízka. Zaměstnanci Facebooku vysvětlují, že jsou na nich například grafy zobrazující počty nahlášeného spamu, falešných účtů nebo nenávistných příspěvků.

Centrála Facebooku v Irsku. Foto: Filip Struhárik, Denník N
Centrála Facebooku v Irsku. Foto: Filip Struhárik, Denník N

Facebook tvrdí, že na celém světě na bezpečnost sociální sítě a jejích uživatelů dohlíží skoro 30 tisíc lidí. To je třikrát více než v roce 2017. Jen v Dublinu sídlí administrátoři, kteří ovládají až 50 světových jazyků.

Administrátoři Facebooku jsou rozděleni do několika týmů a zástupce každého z nich sedí v novém operačním středisku. To, že je mezi nimi jen jeden člověk zodpovědný za Slovensko a Česko, neznamená, že je to jediný člověk, který kontroluje obsah v našich zemích. Ve středisku je zastoupeno všech 24 úředních jazyků EU, což má zabezpečit, že dokáží efektivně komunikovat s kolegy z jiných zemí a z jiných platforem patřících Facebooku, tedy i s administrátory Instagramu a WhatsAppu.

Cílem operačního střediska je pomoct odhalovat kampaně zaměřené na ovlivňování eurovoleb a koordinovat rychlou reakci proti nim. „Je to jen vrchol ledovce,“ říká Lexi Sturdyová, která lidem ve „war room“ šéfuje a do Dublinu přišla ze sídla Facebooku v kalifornském Menlo Parku, kde předtím vedla obdobný tým v době listopadových amerických voleb.

Skupina v operačním středisku například sleduje neobvyklé výkyvy v datech, a pokud si všimne, že v některé zemi automatické systémy a uživatelé začali hlásit víc falešných účtů, může kontaktovat regionální tým, aby situaci prověřil. Zároveň může vyzvat tým z Instagramu, aby přezkoumal, zda se podezřelá aktivita neobjevila i tam.

„Útoční aktéři jen zřídka používají pouze jednu platformu,“ vysvětluje Nathaniel Gleicher, šéf bezpečnosti ve Facebooku. Když se někdo snaží dělat dezinformační kampaně, většinou sáhne po více službách najednou, a to nejen těch ve vlastnictví Facebooku.

Proto se internetové firmy snaží spolupracovat i mezi sebou. Vidí totiž, že ten, kdo chce manipulovat lidmi na Facebooku, většinou dělá něco podobného i na YouTube a Twitteru. Výsledkem takové spolupráce bylo například lednové zablokování několika stovek účtů z Íránu, Ruska a Venezuely, které byly zrušeny díky spolupráci a výměně dat mezi Facebookem a Twitterem.

Centrála Facebooku v Irsku. Foto: Filip Struhárik, Denník N

Facebook musí jednat

Vypadalo to nevinně, když reportér Márton Gergely z maďarského týdeníku HVG přistoupil ve „war room“ k maďarskému administrátorovi Facebooku a chtěl se ho na něco zeptat. Zaměstnanci Facebooku však hned jejich rozhovor ukončili. Novináři sice dostali možnost na pár minut nahlédnout do místnosti, ale hovořit s lidmi, kteří tam pracují, nemohli. Z bezpečnostních důvodů je omezeno i to, co je možné fotit.

Jaký bude vliv tohoto střediska na bezpečný průběh voleb, není po takové krátké návštěvě možné posoudit a jeho otevření novinářům je samozřejmě i PR aktivitou Facebooku. Sociální síť má však hodně důvodů jednat proaktivně a udělat maximum pro zkomplikování života lidem, kteří by ji chtěli nekalým způsobem využít k ovlivnění nálad ve společnosti.

Mnozí odborníci totiž varují, že některé skupiny budou mít zájem zneužít internetové služby k ovlivnění eurovoleb a oslabit tak celou Unii. „Existuje více aktérů, kteří chtějí veřejnou diskusí manipulovat,“ potvrzuje i šéf facebookové bezpečnosti Gleicher.

Facebook je také pod tlakem politiků a regulačních úřadů. Už si nemůže dovolit opakovat chyby z minulosti. Po amerických prezidentských volbách v roce 2016 se totiž obraz firmy zásadně zhoršil. Facebook ignoroval varování před šířením falešných zpráv a nedokázal zastavit aktivity ruských trollů.

IT firmy jako Google, Facebook a Twitter podepsaly v září 2018 kodex postupů, ve kterém se zavázaly bojovat proti šíření dezinformací v EU. Slíbily například zvýšení transparentnosti politických reklam, aby každý věděl, kdo je platí. Zavázaly se intenzivněji bojovat proti falešným účtům a spolupracovat s nezávislými ověřovateli faktů, aby se zlepšilo odhalování falešných zpráv. O plnění těchto cílů musí informovat Evropskou unii až do voleb na měsíční bázi.

V poslední zveřejněné zprávě například Facebook přiznal, že v prvním čtvrtletí roku 2019 zrušil 2,19 miliardy falešných účtů. Tvrdí, že tyto účty vznikají především jako komerčně motivovaný spam. Dále hlásí, že 99,6 procent falešných účtů jeho pracovníci smazali ještě předtím, než je někdo nahlásil, a většina z nich skončila „v koši“ do několika minut od registrace. Facebook odhaduje, že celkový počet falešných účtů se pohybuje mezi třemi a čtyřmi procenty všech uživatelů sítě, což představuje zhruba 70 až 90 milionů.

Sociální síť má však navzdory pokroku v automatickém odhalování falešných účtů problém posoudit trolly, na které je upozorňují uživatelé. I evidentně falešné účty stále neumějí administrátoři správně vyhodnotit a odstranit.

Centrála Facebooku v Irsku. Foto: Filip Struhárik, Denník N

Na Slovensku nemá kdo ověřovat pravdivost zpráv

V boji proti falešným zprávám Facebook spolupracuje s fact-checkingovými organizacemi. V EU má 21 partnerů ve 14 jazycích – slovenština a čeština mezi nimi stále nejsou.

Facebook to vysvětluje tím, že u nás nepůsobí organizace, která by to byla schopna dělat a uměla by prokázat nestrannost. Nevyhnutelností pro každého, kdo by chtěl spolupracovat s Facebookem na odhalování konspirací, je členství v mezinárodní organizaci International Fact-Checking Network. Ta nepřijme každého, kdo se přihlásí.

Členové musejí splňovat přísné podmínky – mít transparentní vlastnickou strukturu i financování, nebýt napojeni na politickou stranu a mít zkušenosti s ověřováním faktů. Pravidla od žadatelů o členství také vyžadují zveřejnění detailní metodiky. Musejí pracovat s ověřenými informacemi a čtenářům mají poskytovat všechny zdroje údajů.

Zájemce o členství v organizaci posuzují nezávislí odborníci a přijímací proces může trvat několik týdnů až měsíců.

Ze Slovenska a Česka je členem organizace jen projekt Demagog.cz, ten se však zaměřuje na ověřování pravdivosti výroků politiků, nemá kapacity ani ambice dělat fact-checking článků, obrázků a videí na internetu.

Slovenský projekt Demagóg.sk se už déle o členství v mezinárodní organizaci zajímá, ale proces se i z finančních důvodů táhne. Do spolupráce s Facebookem se však nehrne. „Máme celkem vytížené kapacity, takže nám další práce úplně nechybí,“ vysvětluje projektová manažerka Lenka Galetová.

Jaký vliv mají fact-checkeři? Facebook tvrdí, že když odhalí nějakou falešnou zprávu, její další šíření na síti se sníží až o 80 procent. Lidé, kteří vymyšlenou zprávu sdíleli, mohou také dostat upozornění, aby si o ní přečetli více. Stránky, které systematicky šíří dezinformace, jsou časem penalizované a dosah jejich příspěvků je limitovaný.

Příklad facebookového příspěvku označeného fact-checkery za nedůvěryhodný. Při pokusu o sdílení se objeví varování. Zdroj: společnost Facebook

„Někteří lidé si myslí, že bychom měli odstranit všechno, co je nepravdivé nebo nepřesné,“ řekl Richard Allan, který má na Facebooku na starost „policy solutions“. „Náš názor hlavně v souvislosti s politikou však je, že bychom měli obavy z mazání obsahu v horké politické debatě. Lidé mají různé názory na svět.“

Facebook ale přesto zpřísnil pravidla a rozhodl se mazat příspěvky, jejichž cílem je odradit lidi od hlasování například šířením nepravdivých informací o změně termínu voleb nebo poplašných zpráv o útocích na volební místnosti.

Foto: společnost Facebook
Foto: společnost Facebook

Problémem nejsou jen falešné, ale i reálné zprávy

Facebook tvrdí, že všechny vlády a příslušné úřady v členských zemích EU vědí, koho mají v sociálních médiích kontaktovat, pokud zaznamenají nějaké nevhodné aktivity na síti.

Firma taky opakuje, že sama nemá šanci zastavit všechny nekalé aktivity na internetu, proto nevyhnutelně potřebuje spolupracovat s úřady, IT firmami, aktivisty, akademiky a novináři. „Samozřejmě že bych chtěl být schopný zastavit každou operaci sám,“ řekl šéf bezpečnosti Gleicher. „Realita je však taková, že na bezpečnost se musejí zaměřit všichni lidé, kteří mohou.“

Zástupci Facebooku také připomínají, že problémem dnes už nejsou jen falešné zprávy. Autoři dezinformačních kampaní stále víc využívají reálné zprávy, které když se správně naservírují, přispívají k polarizaci společnosti.

Boj proti dezinformacím tedy nestojí jen na odhalování a omezování vymyšlených informací, ale musí se stále více zaměřovat na různé techniky, které slouží k oklamání veřejnosti, administrátorů, skrývání zlých aktérů a zvyšování dosahu některých informací.

Nové operační středisko má tyto snahy koordinovat v období, které je pro demokracii klíčové – v době voleb.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Sociální sítě

Volby do Evropského parlamentu

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější