Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nová hedvábná stezka se mění na slepou uličku

Nová hedvábná stezka je zásadní součástí zahraniční politiky čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Foto: Willy Kurniawan, Reuters
Nová hedvábná stezka je zásadní součástí zahraniční politiky čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Foto: Willy Kurniawan, Reuters

Komentář Ivana Mikloše: Investiční program Nová hedvábná stezka není takový triumf, jak to prezentuje Čína. Mnohé chudé země nedokážou splácet poskytnuté půjčky. Čína si financováním silnic, železnic či letišť zvyšuje vliv ve světě, jenže mnohé projekty nejsou návratné a krachují.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Několikrát jsem již i na tomto místě psal, že čínský model ekonomického rozvoje a růstu se vyčerpává. Jedním z důvodů je i omezování ekonomické svobody a občanských práv během vlády současného, a zřejmě už i doživotního prezidenta Si Ťin-pchinga.

Dnes se podíváme na jeden z jeho nejoblíbenějších projektů, pro který se v češtině ujal název „Nová hedvábná stezka“, zatímco v angličtině se mu říká „Belt and Road Initiative“ a používá se zkratka BRI.

Projekt byl slavnostně odstartován téměř přesně před deseti lety a prostřednictvím něj Čína a čínské podniky a banky, většinou státní, investují a půjčují na celém světě stovky miliard dolarů do projektů zejména v oblasti dopravní infrastruktury, železnic, dálnic, přístavů, letišť, ale i nemocnic.

Čína vydává tento projekt za velký úspěch a tvrdí, že díky němu dosud vzniklo v desítkách zemí po celém světě, ale zejména v Africe a Asii, 420 tisíc nových pracovních příležitostí a 40 milionů lidí se dostalo z extrémní chudoby.

Během tohoto měsíce se bude v Pekingu konat Fórum Nové hedvábné stezky, na které byli pozváni lídři z celého světa. Předpokládá se ale, že žádný západní lídr se na tuto událost nedostaví. Očekává se nicméně osobní účast ruského prezidenta Vladimira Putina.

To bude zcela výstižně ilustrovat nejen současné geopolitické napětí mezi Čínou a Západem, ale také snahu Číny o prosazení alternativního modelu rozvoje, který odmítá demokracii a vytváří svět bezpečný pro diktátory. Nová hedvábná stezka je přitom hlavně jedním z nástrojů pro posilování ekonomického, ale i politického vlivu Číny v zahraničí.

Růst geopolitického napětí a změna situace ve světě je dobře vidět právě v tom, že k Nové hedvábné stezce před lety formálně přistoupilo i osmnáct z dnešních 27 zemí EU. Čína investovala zejména v Řecku, kde čínská státní loďařská společnost Cosco postupně v letech 2008 až 2021 získala většinový vlastnický podíl v přístavu Pireus.

Po návštěvě Řecka v roce 2019 označil čínský prezident tuto investici za „hlavu draka hedvábné stezky v Evropě“. A právě v témže roce se čínský vliv naplno projevil, když Řecko

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Trhy

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější