Deník N

Ve vesmíru jsou tisíce cizích světů, ale bitcoinem za pizzu můžete platit jen na Zemi

Teleskop Kepler objevil přes dva a půl tisíce planet jiných hvězd. Kresba: NASA/JPL.

Týden ve vědě a technice přinesl dvě významná digitální výročí, jimiž jsou Morrisův červ a bitcoin. Na internetu se objevila Initiative Q, o které nikdo neví, co to je, ale všichni do ní chtějí. Dosloužil orbitální teleskop Kepler, který nás po devět let zásoboval objevy exoplanet. A zase už nevíme tak docela jistě, jestli detektor LIGO opravdu objevil gravitační vlny, nebo zda jde o kolosální omyl.

Znáte oslí můstky, že? Hladká spojení nesouvisejících témat, na první pohled docela chytrá, vtipná, nebo dokonce oboje. Ale jen na první pohled. Když nějakou dobu profesionálně píšete, začnou vás oslí můstky napadat až příliš snadno, což je jasná známka, že upadáte do rutiny a měli byste na sebe být přísnější.

Proto váhám, jak naložit s dvojicí počítačových výročí, jež připadla na tento týden. Jejich souběh je samosebou náhodný, spojující motiv se však nabízí: v obou případech jde o nezamýšlené důsledky, v obou případech jsou ve hře velké peníze, oba případy změnily svět nevratně, jejich důsledků se už nezbavíme. Jak široký a pohodlný oslí most!

Nepovedu vás po něm. Bitcoin a počítačové viry mají reálně společného jen tolik, že jsou postaveny na digitálních technologiích. A k základním vlastnostem všeho digitálního skutečně patří, že se to dá využít či pozměnit rozvratně, anarchisticky, proti všem dosavadním pravidlům. To je samo o sobě obrovské téma, ale vraťme se k událostem týdne.

Za starší z obou výročí může Robert Morris, který 2. listopadu 1988 vypustil do světa první internetový virus. (Technicky vzato to byl „červ“, anglicky worm. Specialisté rozlišují mezi typy škodlivého softwaru velmi pečlivě, v běžné češtině se to neujalo a všemu říkáme virus.) Internet tehdy propojoval asi 60 000 počítačů, Morrisův program nakazil zhruba desetinu z nich. Nedělal v podstatě nic, jen tvořil a rozesílal další a další kopie sebe sama. V dnešní terminologii bychom to nazvali útokem typu DoS, denial of service.

Nebylo to poprvé, kdy někdo napsal škodlivý softwarový kód, bylo to ovšem poprvé, kdy se takový program předvedl opravdu působivě. Tisíce počítačů se ocitly mimo provoz, většinou na několik dnů. Nebyla to žádná pécéčka, ale velké drahé stroje provozované akademickými a vládními institucemi. Tou dobou se ještě používal pojem „cena strojového času“, dnes dávno zapomenutý. Ta se pohybovala mezi padesáti a sto dolary na hodinu. Když to znásobíte několika tisíci napadenými počítači a několika desítkami hodin mimo provoz, dojdete k číslům kriminálního charakteru – jen samotná NASA si spočítala škody na 72 500 dolarů.

Morris byl usvědčen, souzen, dostal podmínku a velkou pokutu. Jeho případ je nejen kořenem veškerého malwaru, který nás v digitálním světě obtěžuje, ale také počátečním bodem počítačové bezpečnosti jako samostatné disciplíny. Lidem kolem internetu po Morrisově incidentu nezbylo nic jiného než se důkladně zamyslet, jak zařídit, aby se podobný průšvih neopakoval. Jak víme, přemýšlejí o tom dodnes. Se střídavými úspěchy.

Jak Laszlo Hanyecz zaplatil půldruhé miliardy za pizzu

Dvacet let po Morrisovi, 1. 11. 2008, si hrstka odborníků přečetla odborný článek publikovaný pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Popisoval, jak provozovat systém elektronických peněz bez centrální autority. Nebyl to ani zdaleka první pokus, ale byl dobře poučený předchozími nezdary jiných autorů. Tak vznikl bitcoin.

Za deset let toho stihl hodně: neuvěřitelné výkyvy kursu počínaje slavnou pizzou, kterou koupil Laszlo Hanyecz v květnu 2010 za deset tisíc bitcoinů, tedy v dnešním kursu za půldruhé miliardy korun (ve skutečnosti to byly pizzy dvě, takže za polovinu; na této webové stránce si můžete aktuální hodnotu těch dvou pizz denně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

V tomto okamžiku nejčtenější