Free jako svoboda slova, ne jako pivo zdarma: Richard Stallman a čtyřicet let svobodného softwaru
Výročí vzniku projektu GNU není v žádném kalendáři důležitých dějinných okamžiků, možná by tam však být mělo. Vývoj počítačových programů se toho dne vydal nepatrně jiným směrem než dříve. Dnes – když je software všude kolem nás – je načase zpětně docenit význam této změny.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Co se stalo 31. října 1517? Správně; toho dne přibil Martin Luther na vrata kostela Všech svatých ve Wittenbergu svých pětadevadesát tezí odmítajících prodej odpustků. A co se stalo 27. září 1983, tedy právě před čtyřiceti lety? Richard Matthew Stallman oznámil vznik projektu GNU.
Pro budoucnost softwaru mělo jeho=> oznámení stejný význam jako Lutherovy teze pro další vývoj západního křesťanství.
Oba dokumenty byly sepsány vášnivě, s velkým etickým nábojem. Oba se distancovaly od dosavadní praxe, kterou odsoudily jako nemorální. Oba přinesly svým autorům slávu i potíže. Oba získaly četné přívržence, ale nakonec vedly spíše k rozkolu a potyčkám než ke hluboké změně systému. V nejlepším případě nastolily dvojkolejnost, všemi dnes jakžtakž tolerovanou, ne však zcela uspokojivou.
Paralela mezi nimi není přitažená za vlasy. Stallmanovi stejně jako Lutherovi šlo o změnu některých konkrétních praktik, jež však tkví tak hluboko u kořene věci – v jednom případě církevní moci, v druhém obchodního modelu počítačového průmyslu –, že každý zásah ohrožuje samotnou podstatu zmíněných institucí.
Luther nebyl první, kdo veřejně odsoudil odpustky, a Stallman nevynalezl svobodné sdílení výsledků duševní práce. Oba
